Turistické cíle v okolí obce Bojanovice

Zajímavá kamenná výklenková kaple zabudovaná přímo v ohradní zdi, obrostlá z větší části břečťanem. Stojí nedaleko brány do rozsáhlého areálu fary. Výklenek uzavírají kovová vrátka s drátěným výpletem; v něm je umístěn v zadní části obraz Panny Marie a na menze a předložených stupních umělé květiny.

Výklenková kaple Panny Marie Lurdské stojí v levém rohu konce ohradní zdi starého hřbitova poutního kostela Narození Panny Marie v Nicově. Je vystavěna z kamenů jako grotta (jeskyně) s mohutným výklenkem v průčelí; v něm socha Panny Marie Lurdské. Nedílná součást areálu poutního kostela.

Drobná výklenková kaple z počátku 20. století, stojící na kamenném zábradlí staršího mostku. Ve výklenku polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti z konce 18. století. Památkově chráněná.

Původně barokní výklenková kaple, ačkoliv památkově chráněná, byla bezohledně zbořena v 70. letech 20. století. Dřevořezba sv. Martina na koni a soška sv. Jana Nepomuckého, umístěné v ní, jsou "neznámo" kde?! Novodobá výklenková kaple na jejím místě pochází z roku 1979.

Barokní výklenková kaple u spojnice ulic Příkopy a Husova v jihovýchodní části města. Hranolová zděná omítaná stavba na vysokém podstavci s výklenky na všech čtyřech stranách s freskami světců. V průčelí a na protilehlé straně výklenek chráněn kamennou balustrádou. Krytá prejzovou sedlovou stříškou.

Výklenková kaplička ve svahu na dolní návsi. Byla postavena v 18. století. Drobná obdélná stavba na mírně rozšířeném podstavci s kamenným soklem. V průčelí je prolomen půlkruhově zakončený výklenek (nika), v němž je obraz sv. Jana Nepomuckého. Krytá je sedlovou taškovou stříškou.

V jádru gotická tvrz v místech staršího sídla církevního založení ze 13. století. Přestavěna Záborskými z Brloha v 15. st., po požáru r. 1714 upravena na sýpku. Dnes jednopatrová obdélná budova s nárožním opěrákem a podstřešními sýpkovými okénky.

Lovecký zámeček na úpatí Ždánova vystavěný knížetem Gustavem z Lamberka.

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.

Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.

Zaniklá gotická tvrz pravděpodobně ze 14. stol. u západního průčelí věže kostela sv. Vavřince. V průčelí dochován gotický portál se vstupem a vpadlinou pro padací můstek, po němž se vcházelo z horního patra tvrze na panskou oratoř. Při kopání hrobů objeveny pozůstatky zdí, které byly opět zasypány.