Turistické cíle v okolí obce Hradešice

Staticky pojatá pískovcová socha světce na žulovém soklu uprostřed návsi. Na krycí desce osazeném nižším odstupňovaném soklíku datace 1790 na průčelní straně. Doklad pozdně barokní práce lidového charakteru z konce 18. století. Památkově chráněná.

Socha světce u silnice v dominantní poloze v sedle mezi Hrádkem a Sušicí před památnou lípou malolistou. Barokní plastika dobré řemeslné úrovně, datovaná na podstavci do roku 1726. Hypoteticky lze předpokládat, že vznikla na objednávku hrabat Desfoursů zu Mont und Athienville. Památkově chráněná.

Barokní socha sv. Vincence na dvoustupňovém soklu a vysokém stupňovitém podstavci, jenž má v čele rýsované zrcadlo s majuskulním nápisem. Světec je znázorněn v nezřetelně vyjádřeném kontrapostu v řádovém rouchu a s andílkem. Sochařské dílo z 1. poloviny 18. století v parčíku před zámkem.

Hřbitov z roku 1626. Je na něm asi 140 náhrobků, nejstarší z roku r. 1708. Hřbitov byl používán do r. 1873, poté byl zřízen nový hřbitov za městem, v dnešní Křičkově ulici. Rekonstruován v letech 1987–88.

Barokní zámek vzniklý přestavbou renesanční tvrze z konce 16. stol. za jejíhož stavitele je pokládán Petr Boubínský. Kilometr východně od obce se dochovalo ještě tvrziště, pozůstatek po nejstarším panském sídle.

Terénní pozůstatky středověké tvrze patřící v 16. stoletím Kraselovským z Kraselova, ve stejném století století zřejmě i zpustla. Nedaleko můžeme shlédnout také terénní proláklinu zvanou Soudná myť, kde se podle pověsti propadl zeman ze Strádala do země, když křivě přísahal.

Barokní zámek vzniklý v roce 1721 přestavbou tvrze ze 14. století s půdorysem do tvaru písmene U v Hošticích, později Střelských Hošticích. Přízemní prostory tohoto zámku – včetně kaple – jsou klenuté.

Dvojice nedaleko od sebe pramenících studánek, z nichž jedna (vpravo z čelního pohledu), je dle pověsti zázračná studánka Filipínka. Vedle ní je umístěná dřevěná socha panny Filipínky. Nachází se v zámeckém parku bývalého empírového zámku v Kolinci.

Kamenná rozhledna z roku 1934 na vrchu Svatobor (845 m n.m.), vysoká 31 m, postavená na místě bývalé kamenné rozhledny z roku 1900, která se zřítila v roce 1934.

Tvrz byla postavena roku 1366 jako věžovitá, dvoupatrová stavba s dřevěnou nástavbou na krakorcích. Kolem byl vodní příkop s padacím mostem. V 17. stol. byla přestavěna na sýpku.

Synagoga je neznámého stáří. K bohoslužbám sloužila do 90. let 19. století. V r. 1897 byla prodána a slouží k bydlení. Dochovalo se jedno ze synagogálních oken.

Synagoga, dnešní čp. 55, je na severním okraji obce u silnice na Sušici. Doba vzniku není známá, sloužila do konce 19. století, pak byla přestavěna na obytný dům.