Turistické cíle v okolí obce Horažďovice

Pozdně gotický měšťanský dům z 2. pol. 15. století, renesančně přestavěný kolem r. 1600 a opravovaný v 18. století. Dnes Muzeum Šumavy.

Barokní výklenková kaple v ohradní zdi venkovské usedlosti čp. 3. Sakrální stavba z konce 18. století. Zděná omítaná hranolová stavba, s větším výklenkem (nikou) v průčelí a menší nikou ve štítě. Krytá sedlovou taškovou stříškou. Památkově chráněná.

Menší lidová výklenková kaple z přelomu 18. a 19. století. Postavena ve svahu z mohutného lomového zdiva na obdélném půdorysu na soklu, který vyrovnává nerovnost terénu. Nad průčelím s nikou výklenku je úzký zvlněný štítek. V nice byla umístěna klečící socha sv. Jana Křtitele, ukradená po roce 1995.

Zajímavá kamenná výklenková kaple zabudovaná přímo v ohradní zdi, obrostlá z větší části břečťanem. Stojí nedaleko brány do rozsáhlého areálu fary. Výklenek uzavírají kovová vrátka s drátěným výpletem; v něm je umístěn v zadní části obraz Panny Marie a na menze a předložených stupních umělé květiny.

Výklenková kaple Panny Marie Lurdské stojí v levém rohu konce ohradní zdi starého hřbitova poutního kostela Narození Panny Marie v Nicově. Je vystavěna z kamenů jako grotta (jeskyně) s mohutným výklenkem v průčelí; v něm socha Panny Marie Lurdské. Nedílná součást areálu poutního kostela.

Drobná výklenková kaple z počátku 20. století, stojící na kamenném zábradlí staršího mostku. Ve výklenku polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti z konce 18. století. Památkově chráněná.

Barokní výklenková kaple u spojnice ulic Příkopy a Husova v jihovýchodní části města. Hranolová zděná omítaná stavba na vysokém podstavci s výklenky na všech čtyřech stranách s freskami světců. V průčelí a na protilehlé straně výklenek chráněn kamennou balustrádou. Krytá prejzovou sedlovou stříškou.

V jádru gotická tvrz v místech staršího sídla církevního založení ze 13. století. Přestavěna Záborskými z Brloha v 15. st., po požáru r. 1714 upravena na sýpku. Dnes jednopatrová obdélná budova s nárožním opěrákem a podstřešními sýpkovými okénky.

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.

Zaniklá gotická tvrz pravděpodobně ze 14. stol. u západního průčelí věže kostela sv. Vavřince. V průčelí dochován gotický portál se vstupem a vpadlinou pro padací můstek, po němž se vcházelo z horního patra tvrze na panskou oratoř. Při kopání hrobů objeveny pozůstatky zdí, které byly opět zasypány.

Renesanční zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem roku 1603 Janem Libštejnským z Kolovrat. Roku 1680 byla postavena zámecká kaple. Dnes je zámek po renovaci a jsou zde byty.