Turistické cíle v okolí obce Chanovice

Barokní šestiboká centrální kaple s atypicky vysokým zastřešením s cibulovitou bání a zvoničkou na vrcholu. Pochází z 2. poloviny 18. století. Výrazná dominanta návsi. Památkově chráněná.

Obdélná zděná kaple, zakončená třemi stranami šestiúhelníka, se sedlovou střechou, na níž za štítem čtyřboká sanktusová zvonička. Ve výrazné poloze na návsi, z počátku 19. století. Před průčelím pamětní litinový kříž vlevo od vstupu. Vpravo pak památník obětem 1. světové války. Památkově chráněná.

Mohutná kaple sv. Markéty vznikla v letech 1861-1862 v troskách cisterciáckého kláštera z poloviny 12. století, který byl zničen husity r. 1420. Obdélná stavba s hranolovou věží v průčelí není v současnosti církevně pravidelně využívána.

Kaple pocházející z první poloviny 19. století a volně navazující na barokní tradici. Dnes tvoří pohledovou dominantu návsi. Zděná omítaná stavba obdélného půdorysu s půlkruhovým závěrem a šestibokým sanktusníkem se stanovou stříškou, makovicí a železným křížkem. Památkově chráněná.

Raně barokní kapli sv. Vojtěcha v lese u Vrčeně nechal postavit Václav Vojtěch ze Šternberka r. 1684 na místě malé kapličky z konce 16. století. Po zrušení r. 1787 byla kaple obnovena r. 1819, kdy byla též vyzdobena obrazem světce od Františka Horčičky. Poutní místo.

Jednoduchá, na západ orientovaná barokní kaple na čtvercovém půdorysu, kterou nechal roku 1682 vystavět zelenohorský hejtman Daniel František Táborský z Hirschenfeldu. Stalo se tak na místě, kde byl 4. června 1682 objeven kámen, ve kterém podle pověsti otiskl při svém kázání stopu sv. Vojtěch.

Gotická tvrz založená ve druhé polovině 13. stol., sloužící jako sídlo a správní centrum oblasti až do počátku 15. stol. Dodnes se z větší části dochoval pouze obkružující val.

Zbytky tvrze z 15. stol. dochované na malém ostrůvku v podmáčené louce zámeckého parku, romanticky upravené v 19. stol. do siluet zámeckého pána a paní.

Zámek z počátku 19. století, nyní v majetku obce. V zámeckém parku se nacházejí zbytky staré tvrze (viz samostatné heslo).

Zbytky staveb cisterciáckého kláštera, založeného snad 1145, zničeného husity 1420, definitivně zaniklého po polovině 16. stol. V jihovýchodní části obce klášter zachovány části románských a gotických staveb (čp. 8, 9, 39, hřbitovní zeď, mlýn).

Klášter založil Půta Švihovský na přelomu 15. a 16. století zřejmě na místě původního špitálu. Konvent zanikl 1599, obnoven jako minoritský 1621. Zredukován za josefínských reforem (1784), zanikl 1814. V letech 1853–1952 tu působily školské sestry, které provedly řadu úprav včetně stavby velké věže.

Gotický kostel nahradil v letech 1414–1515 staršího předchůdce, jehož presbytář se stal sakristií. Bezvěžová stavba s dlouhým presbytářem a dvojlodím, doplněná jižní otevřenou předsíní a depositářem na severním boku. Se zvonicí, dříve hřbitovní kaplí Božího těla a děkanstvím tvoří kompaktní areál.