Turistické cíle v okolí obce Hojsova Stráž

Farní kostel založen v roce 1676 Lamingenem z Albénreuthu. V polovině 20. stol. vyhořel a byl stržen. Dnes připomínán pietním místem.

Kostel Panny Marie Bolestné v Hamrech byl postaven v letech 1773-1774 na místě bývalé kaple na pozemku Kollerova dvora (Kollerhof). Nyní filiální ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb. V sousedství Společná cesta Panny Marie Bolestné s Ježíškem z r. 2004 v podobě křížové cesty.

Kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy postaven v letech 1729-1732 vlastníkem zdejšího panství hrabětem Wolfem Jindřichem Nothafem. Zajímavostí jsou jeho půdorys šestiboké hvězdy a mohutná, šindelem krytá kopule s hvězdou namísto kříže na vrcholu. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Původně gotický jednolodní kostel na obdélném půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem ze 14. století. Později přistavěna věž, sakristie a předsíň. Opravován po požáru v roce 1865, kolem roku 1900 novogoticky přestavěn. Zařízení z 19. století. V majetku obce. Památkově chráněný.

Kostel sv. Anny v Pocinovicích je pozdně barokní stavba z let 1805-1806. Je filiálním ve farnosti Kdyně s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 2023 je ve vlastnictví obce a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Původně kaple z roku 1698, v letech 1718–1721 přestavěna podle návrhu M. A. Gilmettiho na barokní kostel. Na oltářích jsou obrazy svaté Anny a Nejsvětější Trojice od W. Stoibra z roku 1870, obraz Kristova křtu snad z dílny P. Brandla. Lustry v kostele vyrobily zdejší, dávno zaniklé sklárny.

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Pozdně barokní kostel sv. Isidora v Děpolticích nahradil roku 1805 starší kapli. Západní průčelí lodi a věže bylo dodatečně obloženo šindelem. Kostel je filiálním ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb a od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Kostel byl postaven jako raně gotická stavba ve 13. stol. R. 1764 byl barokně přestavěn a byla přistavěna věž. Na zdech presbytáře byly objeveny malby z první třetiny 14. století, které jsou zařazeny do seznamu UNESCO (seznam kulturních památek světového dědictví).

Pozdně barokní stavba z let 1799-1808. Obdélná loď krytá sedlovou střechou, nad závěrem zakončená valbou; s odsazeným pravoúhlým presbytářem. Na lodi i presbytáři vysoká kasulová okna. Nad vstupním průčelím hranolová věž s jehlancovou střechou, vrcholící dvouramenným křížem. Památkově chráněno.

Původně raně gotický kostel ze 13. století; barokně přestavován, věž a brány z 1. poloviny 19. století. Jednolodní stavba s obdélnou lodí, užším pravoúhle zakončeným presbytářem a hranolovou věží u severní strany presbytáře; na severu schodišťový přístavek do věže. Památkově chráněný.

Kostel sv. Josefa v Hadravě je novorománská stavba z r. 1878, která nahradila starší kapli sv. Anastázie. Je filiálním ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb. Není památkově chráněn.