Turistické cíle v okolí obce Běšiny

Socha světce stojící u hřbitovní zdi areálu kostela sv. Jiljí. Z pův. polychromovaného pískovce z pol. 18. století. Na vysokém římsami odstupňovaném podstavci se zrcadly a rozestupující se spodní částí. Světec je oblečen v duchu tradiční ikonografie. Socha památkově chráněná společně s kostelem.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého stojí v Křižíkově ulici na rozcestí se slepou ulicí nedaleko muzea Františka Křižíka. Poměrně kvalitní práce z 1. poloviny 18. století. Na vysokém hranolovém soklu s podstavcem stojí socha světce ztvárněná v klasickém ikonografickém pojetí.

Socha světce v životní velikosti na ořímsovaném soklu, umístěná v kamenné balustrádové ohrádce. Pozdně barokní socha z poloviny 18. století umístěná v prostoru náměstí. Svatý Jan Nepomucký je oblečen v tradiční kanovnické šaty a na hlavě s biretem. Nad hlavou má svatozář s pěti osmicípými hvězdami.

Pískovcová socha světce, polychromovaná, v podživotní velikosti. Stojí na hladkém hranolovém soklu s římsou z roku 1731. Památkově chráněno.

Staticky pojatá pískovcová socha světce na žulovém soklu uprostřed návsi. Na krycí desce osazeném nižším odstupňovaném soklíku datace 1790 na průčelní straně. Doklad pozdně barokní práce lidového charakteru z konce 18. století. Památkově chráněná.

Barokní socha světce stojí u silnice na rozcestí s polní cestou mezi Zborovy a Nicovem - (cca 500 metrů od obce Zb.). Pochází z 1. poloviny 18. století. Na žulovém hranolovém podstavci stojí pískovcová socha světce v životní velikosti; zobrazená v pokleku na oblačném podstavci. Památkově chráněná.

Socha světce u silnice v dominantní poloze v sedle mezi Hrádkem a Sušicí před památnou lípou malolistou. Barokní plastika dobré řemeslné úrovně, datovaná na podstavci do roku 1726. Hypoteticky lze předpokládat, že vznikla na objednávku hrabat Desfoursů zu Mont und Athienville. Památkově chráněná.

Socha světce v životní velikosti stojící na kamenném hranolovém ořímsovaném podstavci. Barokní plastika datovaná do roku 1723. Dotváří prostředí v okolí též barokního kostela sv. Anny.

Barokní socha sv. Vincence na dvoustupňovém soklu a vysokém stupňovitém podstavci, jenž má v čele rýsované zrcadlo s majuskulním nápisem. Světec je znázorněn v nezřetelně vyjádřeném kontrapostu v řádovém rouchu a s andílkem. Sochařské dílo z 1. poloviny 18. století v parčíku před zámkem.

Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.

Železná rozhledna s dřevěným opláštěním na vrcholu Špičáku byla postavena v letech 2013-2014. Stojí u horní stanice lanovky ze sportovního areálu Špičák. Z důvodu ochrany přírody je přístupná vždy jen od 15. června do 15. září.

Zbytky severního křídla bývalé renesanční tvrze z první poloviny 16. stol., dochované ve hmotě patrové budovy se sedlovou střechou. Statek r. 1654 koupil Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat a připojil jej k týneckému panství. Dnes obytná budova.