Turistické cíle v okolí obce Údrč

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Vodní tvrz v Jeřeni byla postavena v 1. polovině 14. století a první zmínka pochází z roku 1321. Zanikla po připojení vsi k valečskému panství roku 1585. Do současnosti se zachovaly zbytky kruhového vodního příkopu a pahorek jádra se zbytky dodatečných sklepů z 19. století

Minerální pramen pojmenovaný Jindřichu (Heinrichu) Mattonim, který postavil v Kyselce velkou stáčírnu a vybudoval lázně, které po r. 1989 zchátraly. Pramen je volně přístupný.

Dobře dochované tvrziště Jírov, dříve Výrov, na úpatí vrchu Pustý zámek, lokalita Na pile, datované podle nalezené keramiky nejspíše do 14. stol. nacházející se ve vojenském újezdu Hradiště.

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.

Ve starých písemnostech a slovnících se zmiňuje od r.1787 hrad Nepomyšl. Jeho hypotetické umístění je určováno na vrchol Chlum, či do jeho blízkosti. Archeologický průzkum v r. 2013 zatím sídlo neprokázal, ale ani nevyloučil. Údajnými staviteli měli být páni z Gutštejna, hrad prý zanikl v 16.stol..

Barokní kaple neznámého zasvěcení, postavena snad v 18. století. Drobná obdélná kaple s rovným závěrem a valbovou střechou. Přestala být udržována po 2. světové válce a celá desetiletí chátrala. Na počátku 21. stol. byla značně zdevastovaná, opravena o.s. Za obnovu obce Štědrá v letech 2007-2008.

Na místě dnešní kaple stávala kamenná kaple neznámého zasvěcení z první pol. 18. století. Starala se o ni rodina Marschova, po válce ale nebyla udržována a téměř zanikla. Zbylo z ní jen obvodové zdivo do výšky 0,7 metru. Roku 2018 byla na podezdívce z původního zdiva postavena nová, cihlová kaple.

Drobná obdélná kaple neznámého zasvěcení z 2. pol. 19. století stávala východně od Toužimi u jedné z cest směrem na Radyni. Po 2. světové válce nebyla využívána, léta chátrala mezi ploty průmyslových areálů. Je ve špatném stavu, těžce přístupná, zarostlá kopřivami, částečně zahrnuta zeminou.

Kapli nechala postavit ve druhé polovině 18. století rodina Hummel z čp.17 ze vsi Brložec (Pürles). Kaple byla obdélná, s rovným závěrem a šindelovou valbovou střechou. Udržována byla až do konce 2. světové války. Poté začala chátrat, až byla v havarijním stavu a někdy po roce 1963 byla zbořena.

Nedatovaná kaple neznámého zasvěcení, pravděpodobně z 19. století, kterou dala vystavět rodina Keilů z usedlosti č. p. 5 ve Štoutově u cesty z obce ke hřbitovnímu kostelu Všech Svatých. Po roce 1945 přestala být používána a postupně chátrala. Dnes je polozbořená, interiér je poničený a prázdný.

Kaple ze smíšeného zdiva s rovným závěrem na téměř čtvercovém půdorysu byla postavena v první polovině 19. stol. u staré cesty do Čichalova. O kapli se starali obyvatelé usedlosti Adolfa Kliebera č. p. 3 v Kovářově. Po odsunu německého obyvatelstva přestala být udržována a je v havarijním stavu.