Turistické cíle v okolí obce Žalmanov

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti a s obvyklými atributy z první poloviny 19. století od neznámého autora. Po druhé světové válce nebyla udržována a chátrala. V roce 1958 sice byla zapsána na státní seznam kulturních památek, opravy se ale dočkala až v letech 2011-2012.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého vznikla v první polovině 18. století, její autor ani rok vzniku nejsou známy. Pískovcovou sochařskou práci tvoří postava světce, hranolový sokl a složitě tvarovaný podstavec. Koncem 20. století byla socha restaurována. Památkově chráněna je od r. 1958.

Pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého v mírně podživotní velikosti nechal v roce 1780 zhotovit Peter Klement z domu č. p. 30 na náměstí. Udržována byla do konce druhé světové války, po odsunu německého obyvatelstva chátrala. Od roku 1958 je památkově chráněna, rekonstrukce v roce 1998.

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého ve Stružné z 2. poloviny 18. století. Plastika světce v životní velikosti v tradičním oděvu a s tradičními atributy. Na pískovcovém podstavci rodový znak donátora. Památkově chráněná od r. 1964. Rekonstrukci provedl r. 2018 sochař Václav Štochl.

Barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1731 dal vytvořit majitel zdejšího panství Ferdinand Jakub z Kokořova na první výročí svatby se svojí ženou, hraběnkou Terezií, rozenou Colonna z Felsu. Je vytesána z pískovce, světec je znázorněn v životní velikosti. Opravena v roce 1975 a v roce 2014.

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny 18. stol. stávala u zaniklého rozcestí jižně od obce Štědrá. Po 2. sv. válce chátrala a trpěla opakovanými útoky vandalů, přišla o berlu a v 60. letech ji urazili hlavu. Roku 1974 přemístěna na současné místo. Restaurována byla v letech 1975 a 2017.

Barokní zámek Kokořovců z Kokořova, vystavěný jako nové sídlo majitelů žlutického panství po r. 1730 zřejmě v místech staršího objektu stavitelem J. O. Söllnerem z Útviny. Upravován pozdně barokně po požáru r. 1747 a v 19. stol. V havarijním stavu.

Velké, dobře viditelné, leč nepřístupné tvrziště v zástavbě vesnice Štědrá. Ves Štědrá byla připomenuta již na přelomu 12. a 13.století. Ve 14.století je zmíněna i tvrz. Po dostavbě Štědrého hrádku se však šlechta přestěhovala a tvrz byla opuštěna.

Zřícenina hradu pánů ze Štědré z 2. pol. 14. st. Za Jindřicha z Plavna r. 1418 dobyt vojskem Václava IV. Za Gutštejnů po r. 1488 opuštěn. Dochovány zbytky hradeb, cisterna a valeně klenuté sklepy paláce, na předhradí předsunutá bašta.

Rokokové sousoší sv. Jana a Pavla na mohutném a bohatě zdobeném podstavci nechali vytvořit Franz Anton a Franziska Stowasserovi r. 1844. Bylo vysoké 4,2 metrů, postavy světců měly jen 1,3 m. Památka chátrala po odsunu německých obyvatel a začátkem 60. let byla povalena, vrcholové sousoší zmizelo.

Zámek byl postaven Linhartem Colonou z Felsu kolem roku 1598. Po roce 1948 zámek získala a používala armáda. Dnes je zámek v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný.

Gotická vodní tvrz, která se nacházela uprostřed současného rybníka, je poprvé uváděna v roce 1437, kdy ji držel man Sigmund Toss. Roku 1536 je ves uváděna jako součást panství Andělská Hora, tvrz ztratila svoji funkci a zanikla. Dobře zachovalé tvrziště bylo zničeno při úpravách po roce 1952.