Turistické cíle v okolí obce Skoky

Terénní zbytky hradu neznámého jména na vrcholu kóty Hradiště 934 m n. m. ve vojenském nepřístupném újezdu u Karlových Varů. Sídlo založeno asi v pol. 13. stol. Možný zánik r. 1421 při křížové výpravě. Dnes je místo silně poškozeno.

Novorománská centrální hrobka rodu Mensdorff-Pouilly, postavená poblíž sídla jejich fideikomisu v letech 1857-8. Pozoruhodná poloha za hospodářským dvorem, daná zřejmě využitím ostrohu nad potokem. Po roce 1945 zpustla, v posledních letech opravena.

Dnes zaniklý hrad Hungerberg postavený Slavkem a Borešem z Rýzmburka, držiteli Bochova, připomínanými r. 1349. V roce 1412 v rukou nepřátel Václava IV. ztratil na významu. Při dobývání Bochova vojsky krále Jiřího Poděbrad r. 1469 byl zničen.

Jablonná byla malou vsí v údolí Střely, zmíněná poprvé roku 1227. Patrně ve středu vsi stávala tvrz. Dnes se po ní mezi rekreačními chatami nezachovaly žádné pozůstatky.

Qustenberkové v l.1729–1730 přestavěli tvrz na zámek. Z projektu se uskutečnila jen stavba západního křídla s kaplí, severní a východní křídla jsou pozůstatky hosp.budov, které patřily k tvrzi. V současnosti je opuštěný a značně začíná chátrat.

Vodní tvrz v Jeřeni byla postavena v 1. polovině 14. století a první zmínka pochází z roku 1321. Zanikla po připojení vsi k valečskému panství roku 1585. Do současnosti se zachovaly zbytky kruhového vodního příkopu a pahorek jádra se zbytky dodatečných sklepů z 19. století

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.

Ve starých písemnostech a slovnících se zmiňuje od r.1787 hrad Nepomyšl. Jeho hypotetické umístění je určováno na vrchol Chlum, či do jeho blízkosti. Archeologický průzkum v r. 2013 zatím sídlo neprokázal, ale ani nevyloučil. Údajnými staviteli měli být páni z Gutštejna, hrad prý zanikl v 16.stol..

Drobná obdélná kaple neznámého zasvěcení z 2. pol. 19. století stávala východně od Toužimi u jedné z cest směrem na Radyni. Po 2. světové válce nebyla využívána, léta chátrala mezi ploty průmyslových areálů. Je ve špatném stavu, těžce přístupná, zarostlá kopřivami, částečně zahrnuta zeminou.

Kaple ze smíšeného zdiva s rovným závěrem na téměř čtvercovém půdorysu byla postavena v první polovině 19. stol. u staré cesty do Čichalova. O kapli se starali obyvatelé usedlosti Adolfa Kliebera č. p. 3 v Kovářově. Po odsunu německého obyvatelstva přestala být udržována a je v havarijním stavu.

Obdélná kaple o rozměrech asi 2,1 x 2,4 m, s rovným závěrem a polokruhově zakončeným vchodem postavena v 19. století. Po 2. svět. válce nebyla udržována, chátrala a někdy ve 2. pol. 20. stol. byla téměř zbořena. Dnes z ní zbývá obvodové zdivo do výše maximálně 80 cm, zarůstající nálety.

Na místě dnešní kaple stávala kamenná kaple neznámého zasvěcení z první pol. 18. století. Starala se o ni rodina Marschova, po válce ale nebyla udržována a téměř zanikla. Zbylo z ní jen obvodové zdivo do výšky 0,7 metru. Roku 2018 byla na podezdívce z původního zdiva postavena nová, cihlová kaple.