Turistické cíle v okolí obce Kozlov

Cihlová rozhledna v novogotickém stylu stojí na Výšině věčného mládí nad Karlovými Vary. Jedná se o výletní objekt s restaurací s výhledem na Karlovy Vary, Slavkovský les, Doupovské a Krušné hory i na severočeskou uhelnou pánev.

Hrad z konce 15. st. postaven pány z Plavna jako vojenský opěrný bod. Majitelé se často střídali. R. 1573 uváděn jako pustý, poté částečně opraven, po připojení k Andělské Hoře r. 1609 zpustl definitivně. Ve 20. st. opravován.

Drobná kamenná kaple na téměř čtvercovém půdorysu vznikla pravděpodobně již v první polovině 18. stol. Kapli zaznamenalo již první vojenské mapování z let 1764-1768. Po vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce chátrala a zanikla. Dnes z ní zbyly pouze trosky zdí, překryté vegetací.

Terénní zbytky hradu neznámého jména na vrcholu kóty Hradiště 934 m n. m. ve vojenském nepřístupném újezdu u Karlových Varů. Sídlo založeno asi v pol. 13. stol. Možný zánik r. 1421 při křížové výpravě. Dnes je místo silně poškozeno.

Dnes zaniklý hrad Hungerberg postavený Slavkem a Borešem z Rýzmburka, držiteli Bochova, připomínanými r. 1349. V roce 1412 v rukou nepřátel Václava IV. ztratil na významu. Při dobývání Bochova vojsky krále Jiřího Poděbrad r. 1469 byl zničen.

Qustenberkové v l.1729–1730 přestavěli tvrz na zámek. Z projektu se uskutečnila jen stavba západního křídla s kaplí, severní a východní křídla jsou pozůstatky hosp.budov, které patřily k tvrzi. V současnosti je opuštěný a značně začíná chátrat.

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Dobře dochované tvrziště Jírov, dříve Výrov, na úpatí vrchu Pustý zámek, lokalita Na pile, datované podle nalezené keramiky nejspíše do 14. stol. nacházející se ve vojenském újezdu Hradiště.

Nejjižněji položený karlovarský pramen Štěpánka byl zachycen r. 1993 vrtem v hloubce 150 m. R. 1997 byl otevřen gloriet A. Kleina. Další pramen, Dorotčin, je především zdrojem plynu kysličníku uhličitého (45 l/min). Původně u něj stál lázeňský domeček, později zde byl postaven templ D. Kuronské.

Nedatovaná kaple neznámého zasvěcení, pravděpodobně z 19. století, kterou dala vystavět rodina Keilů z usedlosti č. p. 5 ve Štoutově u cesty z obce ke hřbitovnímu kostelu Všech Svatých. Po roce 1945 přestala být používána a postupně chátrala. Dnes je polozbořená, interiér je poničený a prázdný.

Obdélná kaple o rozměrech asi 2,1 x 2,4 m, s rovným závěrem a polokruhově zakončeným vchodem postavena v 19. století. Po 2. svět. válce nebyla udržována, chátrala a někdy ve 2. pol. 20. stol. byla téměř zbořena. Dnes z ní zbývá obvodové zdivo do výše maximálně 80 cm, zarůstající nálety.