Turistické cíle v okolí obce Kladruby

Podhorní vrch zvaný též Podhora (847 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Tepelské vrchoviny. Vrcholová partie Podhorního vrchu je od r. 1997 chráněna jako přírodní rezervace. Předmětem ochrany jsou unikátní relikty třetihorní sopečné aktivity a skalní a lesní rostlinná společenství.

Pravděpodobně středověký mlýn majitelů zdejší tvrze zachytila poprvé mapa 1. voj. mapování 1764-1768. Poslední mlynář Alfred Wallisch. Po roce 1946 mlýn opuštěn a chátral. Na snímcích vojenského leteckého mapování z padesátých let jsou mlýnské budovy bez střech a brzo na to se proměnily v ruiny.

Zbytky někdejší bečovské šibenice na Šibeničním vrchu nad městem. Používala se od počátku 15. století do roku 1765, v 16. stol. zřejmě upravena.

Zdevastované sídlo správce dvora, původně v majetku tepelského kláštera. Od roku 1865 majetkově spojen s Bečovem. Po roce 1945 postupně zanikají jednotlivé části dvora.

Tvrz postavil Litold Černý z Hrádku v první třetině či druhé polovině 14. století, u tvrze stával poplužní dvůr. Nejpozději po připojení Prohoře ke Žluticím na konci 16. stol. tvrz zanikla. Dochováno oválné tvrziště s podstatnou částí vodního příkopu. Sklep na tvrzišti je až z doby po zániku tvrze.

Stavba z počátku 18. století v severovýchodním rohu tepelského náměstí naproti závěru farního kostela. Dnes slouží jako sídlo lesní správy.

Barokní bečovská radnice postavená po roce 1760 J. Moikem a N. Heydlem na místě starší stavby. Zadní část ubourána 1851 při stavbě okresního soudu, oprava 1898 a v 90. letech 20. století.

Stará toužimská radnice vznikla snad zároveň s městem, poprvé doložena 1620. Úpravy po požárech, poslední 1847 do empirové podoby. Dochovány gotické a renesanční vnitřní prostory.

Radnice v Úterý pochází z roku 1561, i přes opravy po požárech 1694 a 1719 si zachovala původní vzhled ve stylu severské renesance. Pravděpodobně jediná polohrázděná radnice v českých zemích byla opravena po roce 1990.

Dobře patrné tvrziště 500 m od vsi. Ves založena pravděpodobně během 12. stol., avšak první zpráva o ní je z r. 1273, kdy byla v držení tepelského kláštera, a to až do 15. století. Tvrz založil pravděpodobně klášterní man. Dodnes se dochovala plošina tvrze beze stop staveb a val s příkopem.

Středověký vodní mlýn na Ratibořském potoku nechali pravděpodobně vystavět majitelé gotické tvrze v Ratiboři. Mlýn je poprvé uváděn r. 1617. V polovině 19. století byl mlýn radikálně přestavěn. Na počátku 50. let 20. stol. sloužil jako hájovna. Někdy kolem roku 1955 byl opuštěn a změnil se na ruiny.

Kovový kříž na kamenném podstavci zřídil počátkem 19. století mlynář F. Ludwig Rohrer. Po odsunu německých obyvatel přestal být udržovaný, chátral a byla odlomena jeho kovová část. V roce 2024 byl péčí příznivce a podporovatele Skoků Dušana Kejmara a kamenického mistra Marcela Stoklasy kříž obnoven.