Turistické cíle v okolí obce Podhradí

Hrad Neuberg založen na začátku 13. stol. R. 1395 jej zdědil Konrád Zedtwitz. Věž je ze 14. stol. Hrad opakovaně poškozen jak ve 14. stol. tak v 15. stol., zcela vyhořel roku 1610. Do té doby byl hlavním střediskem panství Zedtwitzů na Ašsku.

Zaniklý hrad. Dnešní ves Plesná zmiň. r. 1185 jako majetek waldsasského kláštera. Ves získal r. 1348 Rüdiger ze Sparneku a stala se součástí panství Luby a později Vildštejn. Hrad zmiň. až v 18. stol. Zničen pravd. r. 1519 vojenskou akcí města Chebu.

Zrekonstruovaný hrad, byl založen přibližně r. 1200, pravděpodobně jako sídlo chebského ministeriála. R. 1322 byl majitelem Jan Lucemburský; r. 1344 Kašpar Šlik. R. 1461 koupil zpustlý hrad radní Kašpar Juncker. Následovala renesanční zámecká přestavba. Od r. 1703 v majetku města Cheb.

Památník obětem první světové války v Hazlově z r. 1923 byl vzhledem ke své mimořádné architektonické hodnotě a zachovalosti zapsán v r. 2025 do seznamu kulturních památek.

Dnes zaniklý zámek postavili Zedwitzové v polovině 18. stol. na zbytcích starší budovy. Pravděpodobně v první polovině 19. stol. byla přistavěna dvě křídla. Později budova chátrala, a kolem roku 1965 byla zbořena.

Zámek byl postaven na přelomu 16.-17.stol. jako náhrada za hrad Neuberk. Po požáru v roce 1902 byl opuštěn a postupně se změnil ve zříceninu. Dnes stojí pouze trosky obvodových zdí.

Památník z r. 1991 ve Farském lese u Hranic v Ašském výběžku připomíná sedmičlennou posádku britského bombardéru sestřeleného 5. března 1945 v závěru 2. světové války.

Zbytky zdiva tvrze, postavené v 2. pol. 13. stol. patrně Arnoldem z Oedu (zmiň. 1275). Majitelé tvrze se střídali (Oldřich z Oedu, Paulsdorferové, od r. 1526 Wirzpergové a další). V 70. l. 18. stol. jen základové zdi tvrze, na kterých v 1. pol. 19. stol. postavena hrázděná stavba, zbořená r. 1945.

Pramen Bílého Halštrova (Weisse Elster) asi 1,5 km po zelené tur. značce z obce Výhledy. Pramen je podchycen do jednoduchého jímacího zařízení pod žulovým památníkem.

Renesanční tvrz, barokně upravená, postavená po roce 1541 za pánů z Wirspergu. Tvrz sloužila majitelům do poloviny 18. století. Poté ji nahradil nový zámek.

Zachovalý hrad. R. 1224 se po něm psal Gerold, poté Vojtěch Nothaft. V maj. jeho rodu do konce stol. Časté střídání majitelů. Za Gummerauerů v 15. stol. staveb. úpr. V 16. stol. přest. na zámek. R. 1783 vyst. nový zámek na předhradí (Trautenbergové).

Seskupení smírčích křížů u cesty na jižním okraji obce sestává ze dvou křížů původních a třetího, který byl přenesen od cesty ke Goethově skalce. Všechny jsou od r. 1958 kulturní památkou.