Turistické cíle v okolí obce Dolní Paseky

Pramen Bílého Halštrova (Weisse Elster) asi 1,5 km po zelené tur. značce z obce Výhledy. Pramen je podchycen do jednoduchého jímacího zařízení pod žulovým památníkem.

Neoklasicisní kolonáda Natáliina pramene byla postavena roce 1931 podle projektu františkolázeňského architekta ing. Oskara Sgustava. Kolonádu tvoří vzdušná trojkřídlá budova půdorysu písmene U. Stavbě dominuje centrální pavilon středního křídla. Pramen znám už od roku 1880, zachycen roku 1912.

Kamenná věž, která je součástí uměle vystavěné „zříceniny“, je vysoká 10 m (450 m n.m.) Byla vystavěna na popud radních r. 1906. Stojí na místě „Na Vyhlídce“ u hotelu Pyramida. Je vlastně na rovině a vyhlídka je omezená, přesto stojí za návštěvu.

Renesanční tvrz, barokně upravená, postavená po roce 1541 za pánů z Wirspergu. Tvrz sloužila majitelům do poloviny 18. století. Poté ji nahradil nový zámek.

Zachovalý hrad. R. 1224 se po něm psal Gerold, poté Vojtěch Nothaft. V maj. jeho rodu do konce stol. Časté střídání majitelů. Za Gummerauerů v 15. stol. staveb. úpr. V 16. stol. přest. na zámek. R. 1783 vyst. nový zámek na předhradí (Trautenbergové).

Přírodní komplex Soos v Chebské pánvi nedaleko Františkových Lázní, jímž prochází naučná stezka, nabízí nevšední zážitek pro všechny zájemce o přírodní zajímavosti. V národní přírodní rezervaci platí zvláštní režim.

Ojedinělé zbytky historické papírny z r. 1750, která zanikla po 2. světové válce, nově odhaleny a zpřístupněny r. 2012 péčí města Aš a místních obyvatel vsi Doubrava (dříve Grün). Od r. 1991 prohlášeny za kulturní památku ČR.

Zámek byl postaven v l. 1823–26 Janem Jiřím. Jeho syn Kašpar byl r. 1824 povýšen do šlech. stavu a obdržel přídomek "z Helmfeldu". Rodině Wilhelmů patřil zámek až do r. 1945. Později byl užíván stát. statkem jako byty. Dnes je nevyužíván.

Zříceniny hradu Starý Rybník založeného kolem r. 1360 Rabem z Mechelsgrünu. Gotický hrad byl renezančně a barokně přestavován. V roce 1792 po zasahu bleskem vyhořel a bez oprav chátral. Postupem času se změnil ve zříceninu.

První zmínka o hradu pochází z 16. července 1343. Koncem 14. stol. jej koupil markrabě Wilhelm I. z Míšně. V r. 1554 ho poničilo české vojsko. Od r. 1603 začal hrad upadat. V r. 1725 vyhořel a již nebyl opraven. Poté sloužil jako kamenolom. V r. 1950 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Trojmezí je místo na úplném konci Ašského výběžku 538 m n. m. Třemi hraničními kameny je zde vyznačen styk historické zemské hranice Čech, Bavorska a Saska (dříve ČSSR, SRN a NDR). Z Hranic vede na Trojmezí červená turistická značka, která prochází zónou nepřístupnou do roku 1989.

Vyhlídková skála, zvaná Vysoký kámen, v těsné blízkosti německé hranice je snadno dostupná z malé vesnice Kámen, místní části města Kraslice, po žluté turistické značce. Poskytuje nádherný rozhled na západní část Krušných hor a Slavkovský les, a také daleko do Německa, kam se táhne pohoří Smrčiny.