Turistické cíle v okolí obce Soběslav

Středověké sídlo ze 14. století, pravděpodobně vodní tvrz. Terénní pozůstatky, na nichž stojí kaple a obytný dům č.5 a část zachované na sucho kladené kamenné zdi, na jižní straně uzavírající areál tvrze. Ctibor z Hvozdna připojil pečeť ke stížnému listu k upálení Mistra Jana Husa. Volně přístupno.

Původní rozhlednu Hýlačka nechal postavit r. 1920 Klub českých turistů Tábor. R. 1990 byla po opravě znovu otevřena veřejnosti, od r. 1995 kulturní památkou ČR. Dne 1.1.2012 rozhledna vyhořela. R. 2013 byl vybrán arch. návrh podoby nové rozhledny, která bude mít moderní lehkou ocelovou konstrukci.

Hřbitovní kaple nad hrobkou místních kněží, rozšířena koncem 18. století o kostnici. Kaple byla přeměněna na obřadní síň. Dnes je nevyužita a prochází rekonstrukcí.

Větší jednolodní kaple, jejíž stavba byla dokončena na jaře r. 1890 a ještě téhož roku byla 24. srpna vysvěcena. Chrámek stojí na místě bývalé dřevěné chalupy pana Jakuba, která byla stržena. Tehdejší náklady na stavbu kaple činily 3000 zlatých.

Kaple z roku 1865 postavena z veřejných sbírek na základě odkazu děkana Matouše Nikodéma vedle původní kapličky u svákovského pramene. V roce 1900 přistavěna zvonice. Do oltáře od Břetislava Kafky byl vložen obraz Panny Marie Bolestné.

Návesní kaple z 19. století. Obdélná s pravoúhlým uzávěrem, průčelí uzavřeno prolamovanou atikou se slunečními hodinami a hranolovou zvoničkou s křížkem. Stojí na místě bývalé historické tvrze Hvozdno.

Přesné datum vzniku zámku není známo. První písemná zmínka o něm je z r.1740, kdy však již stál. V 18. a 19. stol. prošel několika stavebními úpravami. Od r. 1930 ve vlastnictví řádu Školských sester. V 90.letech 20.st. v restituci řádu navrácen.

Farní kostel v Hrobech je zmiňován už od roku 1358. V letech 1569 a 1666 vyhořel a duchovní správa zde byla obnovena v roce 1687. Roku 1791 kostel vyhořel opět a obnoven byl až v roce 1828. Následně byl několikrát restaurován až do dnešní podoby.

Původně farní gotický kostel z 1. poloviny 14. století, upravován renesančně a kolem roku 1744 barokně. Jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií a věží. Kolem ohradní zeď s dvěma branami a čtveřicí výklenkových kaplí. Naproti fara, lidově zvaná zámeček. Památkově chráněno.

Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300, v 19. století proběhly pseudogotické úpravy, které nejvýrazněji ovlivnily podobu věže. V presbytáři a v prostoru pod věží se dochovaly gotické malby z 2. poloviny 14. století.

Kostel vznikl přístavbou k pův. kapli nad údajně zázračně léčivou studánkou z r. 1542. R. 1717 byla přistavěna loď kostela, r. 1718 byla přestavěna věž (r. 1722 zvýšena). R. 1861 byl kostel přestavěn. V interiéru je mj. barokní kazatelna ze 17. stol. s pozdně gotickou sochou P. Marie s Ježíškem.

Děkanský kostel Narození sv. Jana Křtitele románsko-gotického původu z konce 13. stol., upravován ve 14., 15. a 16. stol., věž přistavěna před r. 1620. Obnoven po požáru z r. 1814. Zachovány zbytky gotických fresek a cyklus barokních maleb. Novogotické zařízení s obrazy Ant. Lhoty z 19. stol.