Turistické cíle v okolí obce Křída

Expozice z léta 2006 v budově renesanční sladovny. Jádrem expozice je poklad 4000 stříbrných mincí z jagelonského období, který byl nalezen roku 2001 při rekonstrukci domu čp. 308.

Fara pochází z 2. pol. 18. stol. Vystavěna u příjezdové komunikace k farnímu kostelu. Volutovým štítem s lizénami orientována do ulice. Komplex dvou stodol na jižní straně areálu. Západním směrem se rozkládá rozlehlý ovocný sad s ohradní zdí. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Budova fary stojí na levé straně přístupové cesty k bráně na kapličkový hřbitov a kostelu sv. Petra a Pavla. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdorysu, krytá valbovou střechou. Kolem fary velká zahrada; vjezd do ní půlkruhově zakončenou bránou v ohradní zdi nedaleko brány na hřbitov.

Fara patrně z konce 18. století, nejpozději z první třetiny 19. století. Zděná přízemní budova půdorysu ve tvaru písmene L, krytá valbovou taškovou střechou. Na jižní straně fasády sluneční hodiny. V budově fary je kaple, přístupná při mši svaté. V zahradě kříž s kartuší na kamenném podstavci.

Puristická přestavba tzv. Gausových domů v Táboře mezi divadlem a Střelnicí z roku 1939. Domy byly postaveny v parkánu u někdejší Nové brány před polovinou 19. stol. a pojaly do sebe i jednu hradební baštu. Současný vzhled podle projektu arch. Langa.

Reálné gymnázium v Táboře založeno r. 1862. Jeho novorenesanční budova s ornamentální a malířskou výzdobou postavena na břehu rybníka Jordán v letech 1904-1906 podle plánů Vincence Biebla. Areál trojkřídlé budovy dokončen stavbou tělocvičny až v letech 1996-1997.

Původní goticko-renesanční dům čp. 38, poprvé doložený roku 1654 jako židovský. V roce 1681 jej získal týnský měšťan Bartoloměj Váňa. Hostinec doložen roku 1776, dnešní název se objevuje v roce 1815. Současná fasáda je barokní a klasicistní.

Mlýn vystavěný na základech mlýna z 13. století, těsně pod starobylými hradbami města Tábora, na břehu Tismenického potoka, vytékajícího z jezera Jordán.

Hraniční kámen - mezník, označující hranice panství: Schwarzenberského (Chřešťovice), Berchtoldů z Uherčic (Neznašov) a pozemků místních sedláků.

Neobvyklý hřbitov obklopující románský kostel. Je tu přes sto náhrobních kapliček převážně z let 1841–1854, na každé z nich jsou verše věnované zesnulému.

Hřbitovní kaple sloužící pro smuteční obřady a poslední rozloučení. Kaple postavena jako integrální součást civilního, obecního hřbitova. Veřejná stavba určená pro potřeby všech místních obyvatel. Kaple je účelná jednolodní stavbu bez výrazných zdobných prvků. Malý sanktusník. Interiér strohý.

Původně kaple u hradu Kotnov připomínaná r. 1388, obnovená r. 1470 a přestavěná na hřbitovní kostel sv. Filipa a Jakuba r. 1746. Nejstarší sakrální památka na území města Tábor, dnes v majetku města. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným kněžištěm.