Turistické cíle v okolí obce Opařany

Barokní dvůr je poprvé uváděn r. 1559 jako poplužní dvůr hradu Borotín. R. 1620 byl spolu s hradem vypálen. Do r. 1829 v majetku Lobkowiczů, následně prodán baronům Nádherným. Od r. 1923 časté střídání majitelů. Chráněnou památkou od 2003. R. 2009 v havarijním stavu, postupně probíhá rekonstrukce.

Expozice z léta 2006 v budově renesanční sladovny. Jádrem expozice je poklad 4000 stříbrných mincí z jagelonského období, který byl nalezen roku 2001 při rekonstrukci domu čp. 308.

Fara patrně z konce 18. století, nejpozději z první třetiny 19. století. Zděná přízemní budova půdorysu ve tvaru písmene L, krytá valbovou taškovou střechou. Na jižní straně fasády sluneční hodiny. V budově fary je kaple, přístupná při mši svaté. V zahradě kříž s kartuší na kamenném podstavci.

Fara pochází z 2. pol. 18. stol. Vystavěna u příjezdové komunikace k farnímu kostelu. Volutovým štítem s lizénami orientována do ulice. Komplex dvou stodol na jižní straně areálu. Západním směrem se rozkládá rozlehlý ovocný sad s ohradní zdí. V seznamu kulturních památek od r. 1963.

Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

Puristická přestavba tzv. Gausových domů v Táboře mezi divadlem a Střelnicí z roku 1939. Domy byly postaveny v parkánu u někdejší Nové brány před polovinou 19. stol. a pojaly do sebe i jednu hradební baštu. Současný vzhled podle projektu arch. Langa.

Reálné gymnázium v Táboře založeno r. 1862. Jeho novorenesanční budova s ornamentální a malířskou výzdobou postavena na břehu rybníka Jordán v letech 1904-1906 podle plánů Vincence Biebla. Areál trojkřídlé budovy dokončen stavbou tělocvičny až v letech 1996-1997.

Mlýn vystavěný na základech mlýna z 13. století, těsně pod starobylými hradbami města Tábora, na břehu Tismenického potoka, vytékajícího z jezera Jordán.

Hraniční kámen - mezník, označující hranice panství: Schwarzenberského (Chřešťovice), Berchtoldů z Uherčic (Neznašov) a pozemků místních sedláků.

Původně kaple u hradu Kotnov připomínaná r. 1388, obnovená r. 1470 a přestavěná na hřbitovní kostel sv. Filipa a Jakuba r. 1746. Nejstarší sakrální památka na území města Tábor, dnes v majetku města. Jednolodní stavba s trojboce uzavřeným kněžištěm.

Raně barokní kaple post. Šternberky (1667–75) snad za účasti D. Orsiho. K okrouhlé lodi zaklenuté kupolí s lucernou je na severu připojen půlkruhový závěr a dvě pětiboké sakristie. Rovné průčelí je zakončeno nástavcem s dvěma hranolovými věžičkami.

Empírový chrámek z roku 1815, průčelí 1842. Přistavěn k severní zdi sakristie chotovinského farního kostela. V interiéru náhrobek Antonie Nádherné (J. Malínský, 1816) i epitafy posledních majitelů zdejšího zámku.