Turistické cíle v okolí obce Hroby

nebo vyberte

Hroby

Jihočeský kraj,  Tábor  (TA)
Nalezeno celkem 167 záznamů, 13 / 14 stran, vyhledáno za 0.49 sec
 Tučapy
450.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Tučapy
Na místě tvrze z roku 1359 byl později vystavěn zámek. Tvrz a okolní panství často měnila majitele. Přestavbu provedl v roce 1767 Jiří Vavřinec z Escherichu.
 Údolský hrádek
Hrádek
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Jihočeský kraj, Dolní Hořice
Zříceniny hradu spojené se samotou mlýna v nyní již organickém celku. Ve druhé polovině 14.století je hrad poprvé připomínán jako majetek pánů z Hradce. Hrad sloužil jako opěrný bod rozsáhlých dominií pánů z Hradce a z Rožmberka. Zanikl po husitských válkách.
 Včelnička
555.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Včelnička
Zámek, založený patrně počátkem 19. století. Využíván k administrativním a obytným účelům a jako příležitostné sídlo vrchnosti. Patrová obdélná budova, krytá mansardovou střechou.
 vila manželů Benešových
402.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Sezimovo Ústí
Vila postavená 1930–1 pro tehdejšího ministra zahraničí a jeho manželku u údajné přírodní Husovy kazatelny nad soutokem Lužnice a Kozského potoka v Sezimově Ústí. Úprava roku 1937 dotvořila její vnější vzhled. Veřejnosti přístupná od roku 2009.
 Višněvice
699.0 m. n.m.
východní tvrz
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.
 Višněvice
702.0 m. n.m.
západní tvrz
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.
 Vodárenská věž
Tábor
věž - vodárenská, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Tábor (část)
Vodárenská věž postavená někdy na přelomu 15. a 16. stol. je renesanční stavbou, zdobenou obloučkovitými štíty a sgrafity. Voda z Jordánu byla čerpána do věže stojící 32 m nad jeho hladinou a z věže rozváděna dřevěným potrubím do kašen. Dnes galerie.
 Vodice
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Vodice
Barokní zámek byl postaven na místě starší tvrze Františkem Deymem roku 1638. V zámku se střídalo mnoho majitelů a byl často přestavován. Velmi rozšířen byl na přelomu 18. a 19. století a to o pravé křídlo a kapli sv. Vavřince s pseudogotickými okny.
 výklenková kaple
421.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Turovec
Výklenková kaple severozápadně od návsi u silnice na Měšice a Kozí. Kdy byla postavena a zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná obdélného půdorysu na vysokém soklu, v průčelí s půlkruhově zaklenutým výklenkem. Krytá stanovou stříškou s taškami bobrovkami.
 výklenková kaple
413.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Turovec
Výklenková kaple stojící u silnice mezi obcí Turovec a Měšicemi a Kozím, cca 1,6 km od Turovce. Kdy byla postavena ani její zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná na obdélném půdorysu na vysokém soklu; v průčelí s mírně odsazeným půlkruhově zaklenutým výklenkem. Krytá je stanovou střechou s taškami.
 výklenková kaplička
564.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pošná
Výklenková kaple z r. 1800 východně od Pošné směrem do vsi Zahrádka. Zasvěcena sv. Janu Nepomuckému. Zděná, omítnutá, čtvercového půdorysu. Stanová střecha. Na vrcholu je zvonička s cibulovitou bání. Kaplička-poklona sloužila jako orientační bod poutníkům. Měla chránit úrodu a pocestné před nečasem.
 Želeč
471.0 m. n.m.
zámek, zaniklý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Želeč
Barokní zámek, zbořený v roce 2015, byl postaven za Michnů z Vacínova v první polovině 18. století na místě staršího renesančního zámku vybudovaného Petrem Vokem z Rožmberka. Ten za Šternberků zpustl, v druhé polovině 17. století prakticky zanikl, pak nově postaven barokně.