Turistické cíle v okolí obce Jistebnice

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.

Klasicistní zámek z l.1770–80 vybudoval na místě tvrze ze 13. století kardinál K. Migazzi. V 19. stol. upraven Janem Nádherným novorenesančně. Rod Nádherných zámek vlastnil do r. 1945, a znovu po r. 1997. Kolem zámku chráněný park o rozloze 22,5 ha.

Cenný pozdně gotický dům čp. 6 postaven táborským měšťanem Ondřejem Čáslavským kolem roku 1532. Vysoký štít je ozdoben kružbou s plaménkovým motivem. V interiéru se dochoval vzácný renesanční trámový strop s cennou malířskou výzdobou.

Divadlo v Táboře se skládá ze dvou částí: bývalé kontribuční sýpky přestavěné 1840 a západní části z let 1886–7 postavené Františkem Buldrou. Díky tomu má budova dvě hlediště.

Terénní pozůstatky tvrze v zahradě domu č. p. 26, postavené po roce 1459 táborskými měšťany Petrem Růže či Benešem Haldou. Jako odúmrť se stává v roce 1541 majetkem města Tábora. Při zápisu majetku města Tábora v roce 1541 je uvedena ves Dražice s pustou tvrzí.

Zámeček byl pravděpodobně postaven v 17. století, později byl upravován. V 18. století byl v majetku Lobkowiczů a Harrachů.

Původně gotický dům čp. 223, renesančně přestavěný po požáru města v roce 1559. Výrazný je jeho obloučkový štít a psaníčková sgrafita na fasádě. Zazděná dělová koule připomíná odstřelování Tábora Švédy v létě 1648.

Dům na severní straně táborské Svatošovy ulice vznikl po pol. 15. stol. jako přízemní zděný. Po požáru 1525 zvýšen, několikrát přestavěn. Při rekonstrukci 2001 objeven tzv. Táborský poklad, zahrnující mj. největší mincovní depot z jagellonských Čech.

Původně gotický dům čp. 220, poprvé zmiňován roku 1521. Renesančně přestavěn po požáru v r. 1559. Od roku 1994 nese budova název "Kostnický dům", připomínající partnerství měst Kostnice a Tábor.

Barokní dvůr je poprvé uváděn r. 1559 jako poplužní dvůr hradu Borotín. R. 1620 byl spolu s hradem vypálen. Do r. 1829 v majetku Lobkowiczů, následně prodán baronům Nádherným. Od r. 1923 časté střídání majitelů. Chráněnou památkou od 2003. R. 2009 v havarijním stavu, postupně probíhá rekonstrukce.

Expozice z léta 2006 v budově renesanční sladovny. Jádrem expozice je poklad 4000 stříbrných mincí z jagelonského období, který byl nalezen roku 2001 při rekonstrukci domu čp. 308.

Fara pochází z 2. pol. 18. stol. Vystavěna u příjezdové komunikace k farnímu kostelu. Volutovým štítem s lizénami orientována do ulice. Komplex dvou stodol na jižní straně areálu. Západním směrem se rozkládá rozlehlý ovocný sad s ohradní zdí. V seznamu kulturních památek od r. 1963.