Turistické cíle v okolí obce Jistebnice

nebo vyberte

Jistebnice

Jihočeský kraj,  Tábor  (TA)
Nalezeno celkem 197 záznamů, 2 / 17 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 boží muka
464.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Křída
Boží muka stojí mezi vesnicemi Křída a Staré Sedlo. Přesný rok vystavění není znám. Jedná se o zděný pilíř s drobnou stříškou a kaplicí na vrcholu. Na vrcholu kovový křížek. V uplynulých letech kompletně zrekonstruována a opravena. Malebná dominanta mezi Křídou a Starým Sedlem.
 boží muka
425.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Sedlec-Prčice
Pilířová boží muka s jednoduchou kapličkou a dvouramenným křížkem ve vrcholu vznikla v 1. polovině 19. století a stojí na katastrálním území Prčice, které je součástí dvojměstí Sedlec-Prčice. Nacházejí se na severovýchodním okraji města při rozcestí silnice a polní cesty.
 boží muka
468.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Hájky
Boží muka stojí v polích. Není doloženo, kdo a kdy je postavil. Odhaduje se na přelom 18. a 19. stol. Základnou je čtvercový sokl z opracovaných žulových kvádrů. Samotné tělo je vyzděno z cihel. Tradiční ukázka jihočeské lidové sakrální architektury. V minulých letech prošla památka opravou.
 boží muka
425.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Mezné
Žulová barokní sloupková boží muka z r. 1746 nebo 1716 patří k nejstarším památkám tohoto typu na Sedlčansku. Přemístěna a opravena byla r. 1974. Na hranolovém podstavci stojí dřík v podobě toskánského sloupu se žulovým křížem a reliéfem Krista. Památkově chráněná jsou od r. 1958.
 Buchov
630.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Hostišov
Dnes již pouhé náznaky jednoduché tvrze, která sloužila jako útočiště Buchovským z Buchova. Nejslavnějším obdobím byly husitské války, kdy byl Jan Zbyněk z Buchova táborským hejtmanem a zemským správcem. V 2. pol. 15. st. tvrz zanikla.
 Chlístovské menhiry
ostatní - megalit, menhir, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Chlístov
Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.
 Chotoviny
538.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Chotoviny
Klasicistní zámek z l.1770–80 vybudoval na místě tvrze ze 13. století kardinál K. Migazzi. V 19. stol. upraven Janem Nádherným novorenesančně. Rod Nádherných zámek vlastnil do r. 1945, a znovu po r. 1997. Kolem zámku chráněný park o rozloze 22,5 ha.
 Ctiborův dům
Tábor
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Tábor (část)
Cenný pozdně gotický dům čp. 6 postaven táborským měšťanem Ondřejem Čáslavským kolem roku 1532. Vysoký štít je ozdoben kružbou s plaménkovým motivem. V interiéru se dochoval vzácný renesanční trámový strop s cennou malířskou výzdobou.
 divadlo
437.0 m. n.m.
Tábor
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Tábor (část)
Divadlo v Táboře se skládá ze dvou částí: bývalé kontribuční sýpky přestavěné 1840 a západní části z let 1886–7 postavené Františkem Buldrou. Díky tomu má budova dvě hlediště.
 Dražice
470.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihočeský kraj, Dražice
Terénní pozůstatky tvrze v zahradě domu č. p. 26, postavené po roce 1459 táborskými měšťany Petrem Růže či Benešem Haldou. Jako odúmrť se stává v roce 1541 majetkem města Tábora. Při zápisu majetku města Tábora v roce 1541 je uvedena ves Dražice s pustou tvrzí.
 Dražičky
454.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Dražičky
Zámeček byl pravděpodobně postaven v 17. století, později byl upravován. V 18. století byl v majetku Lobkowiczů a Harrachů.
 dům Albrechta pekaře
Tábor
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Jihočeský kraj, Tábor (část)
Původně gotický dům čp. 223, renesančně přestavěný po požáru města v roce 1559. Výrazný je jeho obloučkový štít a psaníčková sgrafita na fasádě. Zazděná dělová koule připomíná odstřelování Tábora Švédy v létě 1648.