Turistické cíle v okolí obce Planá nad Lužnicí

Opevnění Tábora předcházely hradby původního města Hradiště, částečně využité husity. Ti zde vybudovali asi nejdokonalejší opevnění přelomu středověku a raného novověku v Čechách, dále rozvíjené za třicetileté války, silně postižené demolicemi v 19. stol.

Velmi dobře dochované tvrziště o průměru cca 20 metrů jednoduché podoby na jihozápadním konci obce, patrně ze 14. století.

Mohylové pohřebiště z doby halštatské se nachází v lese Vršky jihozápadně od obce Skalice. Zkoumáno od r. 1902. Nálezy uloženy v Husitském muzeum v Táboře.

Jednopatrový jednokřídlý barokní zámek z konce 17. století, postavený na místě patrně pozdně gotické tvrze. Po roce 1989 vrácen v restituci původním majitelům. R. 2006 obec zámek odkoupila a postupně probíhá její rekonstrukce.

Návesní kaple v Komárově vznikla v průběhu 19. století. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Návesní kaple v Záluží pochází patrně z konce 18. století. Od r. 1958 je chráněna jako kulturní památka a od r. 1995 je součástí vesnické památkové rezervace.

Budova tvrze z první poloviny 17. století, později přestavěná na barokní zámek. Současná podoba novogotická ze šedesátých let 19. věku. Chátrající objekt obklopený anglickým parkem.

V současné době rekonstruovaný zámek, vystavěný kolem roku 1780 Janem Schindlerem. Patrová obdélná budova s rizalitem na severozápadní straně, krytá mansardovou střechou. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Na místě původní tvrze kterou podle pramenů založil v r. 1560 Jos. Kryštof Hozlauer z Hozlau, vystavěl po roce 1859 Josef Fellner z Feldeku novorenezanční zámek. Poslední zmínky o trzi pocházejí z r. 1790.

Prostý kamenný památník z r. 1904 s nápisem připomíná 15. výročí sňatku majitele panství knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu a kněžny Terezie, roz. hraběnky z Trauttmansdorffu. U památníku, který se nachází u osady Stříbrné Hutě, se nachází turistické odpočívadlo s přístřeškem.

Chátrající cihlový sloup kuželovitého tvaru, postavený asi v polovině 18. stol. na paměť knížete Adama Frant. Schwarzenberga, prvního držitele chýnovského panství z rodu, který tu prý rád obědval. Sloup je zanesen již na vojenské mapě z 2. pol. 18. stol. Od památníku se do kříže rozbíhají aleje.

Zámek byl roku 1664 přestavěn ze starší tvrze Janem Ekersdorfem z Hlaváče. V roce 1928 zámek koupil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, Bedřich. Po r. 1948 byl zámek Benešům zabaven, a obcí využíván k bytovým účelům. Dnes je v soukromých rukou.