Turistické cíle v okolí obce Sezimovo Ústí

Uprostřed rozlehlé návsi ve Svinkách stojí zajímavá srostlice původní zvonice s kaplí z 2. poloviny 18. stol. a kovárny z počátku 19. stol. Objekt je od r. 1958 kulturní památkou a od r. 1995 součástí vesnické památkové rezervace.

Drobná lidová sakrální stavba. Neuchovaly se podrobnosti ani jméno konkrétního stavitele. Podle architektonického typu pochází z 19. stol. Jde o zděnou kapličku obdélníkového půdorysu s taškovou střechou a zvoničkou ve vrcholu štítu. Prošla rekonstrukcí fasády a střechy a je v perfektním stavu.

Barokní kaple sv. Floriána z r. 1726. Na vrcholu sanktusník s malým zvonem. Uvnitř kapličky dřevěná socha sv. Floriána z 90. let 20. stol. Vnitřnímu prostoru dominuje drobný oltářík. Kaplička kompletně opravená a udržovaná. Společně s hasičskou zbrojnicí tvoří charakteristické jádro středu obce.

Zděná omítaná kaple s výraznými barokními prvky na návsi obce. Z poč. 19. století - datovaná1803. Na půdorysu čtverce se zaoblenými rohy, členěnými postranními toskánskými sloupy. Krytá cibulovitou bání, prudce vybíhající do lucerny opět s bání s makovicí a dvouramenným křížkem. Památkově chráněná.

Kaple je součástí špitálu, stojícího zde snad již v předhusitské době na místě archeology prokázaného starého pohřebiště. První zmínky o špitálu, jehož vlastníkem bylo město Tábor jsou z let 1443-1444. Kaple byla založena v roce 1718.

Ves Lejčkov, část obce Dolní Hořice, okres Tábor. První zmínka o vsi z roku 1540. Kaplička zasvěcená sv. Magdaléně pochází z roku 1820. Do r. 1990 chátrala. V devadesátých letech opravena. Pozemek i s kaplí v soukromém vlastnictví.

První zmínka o vesnici je ze začátku 15. století. Kaplička postavena patrně v druhé polovině 19. stol. V adventní době kaple slavnostně osvětlena a místní zde zpívají koledy.

Kaplička postavena v 1. pol. 19. stol. Je obdélného tvaru, zděná, omítnutá, půlkruhově zaklenutá. Vchod ve štukovém portálu s pilastry. Uvnitř dřevěná lidová plastika sv. Jana Nepomuckého. Kaple představuje hodnotnou sakrální architekturu. Zapsána v státním seznamu kulturních památek.

Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.

Barokní kašna na náměstí Republiky v Soběslavi pochází z roku 1724. Je chráněnou kulturní památkou.

Kamenná kašna ze 17. stol. Má urbanistickou cenu jako doklad umístění. Jednoduchý architektonický výraz. Kašna situována uprostřed křižovatky silnic. Parapet členěný nárožními a středovými a lizénovými výstupky. Kašna zapsána v seznamu památek od r. 1963.

Barokní poutní komplex byl založen kolem r. 1700 a stavěl se téměř 30 let v místě bývalého gotického kostelíka. Součástí je kostel, klášter, kaple. K místu vede křížová cesta.