Turistické cíle v okolí obce Čekanice

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.

Na rozcestí silnice západně od Újezda u Skaličan roste údajně cca 400 let starý dub, zvaný Ženatý. Důvod názvu není přesně znám, odvozuje se nejpravděpodobněji od Vdané lípy, která se nacházela v jeho sousedství. Po jejím zániku byla vysazena náhradnice, takže manželský pár je opět pohromadě.

Židovský hřbitov na jihozápadním okraji města byl založen po roce 1696. Po roce 1860 došlo k podstatnému rozšíření plochy, poslední pohřeb v 60. letech 20. století. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 18. století. Jediná nemovitá připomínka existence strakonické židovské obce.

Hřbitov z r. 1681, rozšířen v r. 1740 a 1805. Poslední pohřeb v r. 1946. Márnice z počátku 20. stol. opravena na konci 20. stol. Na ploše 3417 m2 se zachovalo cca 250 mramorových, žulových a pískovcových náhrobků ze 17. až 20. stol.

Památkou na zaniklou židovskou obec v Oseku u Strakonic je malý hřbitov, ukrytý v lese mezi Osekem a Radomyšlí. Kamenná zeď ohraničuje areál o rozloze 413 metrů čtverečných, jemuž dominuje v severní části mohutná lípa. Na hřbitově jsou pochováni prarodiče Franze Kafky z otcovy strany.

Židovský hřbitov založený v polovině 17. století, první písemná zmínka o něm je z roku 1669. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1710. Používán do poloviny 20. století židovskou komunitou z širokého okolí (např. z obcí Blatná, Sedlice, Nepomuk). Na ploše 3086 m2 se dochovalo cca 350 náhrobků.

Židovský hřbitov byl založen r. 1723 rozšířením staršího pohřebiště, uváděného r. 1668. Zachovalo se zde cca 170 kamenných stél z období 1755–1937 patřících židovským rodinám ze širokého okolí. Cenné barokní a klasicistní náhrobky. Novodobé náhrobky většinou rozkradeny (78 prázdných podstavců).

Tvrz ze 16. stol., přestavěná v 1. pol. 18. stol. za Lipovským z Lipovic podle návrhu Giacoma Antonia de Maggi na barokní zámek, později zámek sloužil jako byty, dnes opraven soukromým vlastníkem.

Kamenný jednoobloukový most s neurčitým datem vzniku. Most dnes stojí mimo koryto Březového potoka na místě, kde vedla prastará obchodní stezka ze Strakonic do Horažďovic.

Vysoká zděná zvonice byla postavena na místě dřevěné předchůdkyně roku 1723 podle projektu G. Spinettiho. Po požáru roku 1834 obnovena v romantické novogotice (1835–6). Původně tvořila bránu na hřbitov okolo blízkého farního kostela. Originální barevnost fasády obnovena při opravě roku 1993.

Zvonice u kostela sv. Jiljí z r. 1670 je považována za jednu z nejhodnotnějších barokních zvonic u nás. Vysoká zděná hranolová stavba je krytá cibulovou střechou s lucernou. Ve zvonici jsou 4 zvony, nejstarší z r. 1559, ostatní přelity v 19. stol.

Novogotická věžovitá zvonice nahradila roku 1868 starší částečně dřevěnou věž, vzniklou roku 1694. Původní stavba téhož určení zanikla požárem roku 1692. Dvoupatrová zvonice s vysokou jehlancovou střechou dominuje celému městu.