Turistické cíle v okolí obce Krajníčko

Drobná barokní čtvercová sakrální stavba ze druhé poloviny 18. století stávala vně hradeb před Horní branou. Zdobená je nárožními pilastry a štítem s volutami. Nad zaklenutým vstupem, chráněným mříží, je výklenek s obrazem. Kaple je památkově chráněná od roku 1958.

Raně barokní osmiboká kaple, postavená v letech 1660–63 na náklady hraběte Buquoye u léčivého pramene. Patrocinium připomíná památku jeho matky. Lázně fungovaly do 30. let 20. století, po roce 1948 kaple opuštěna a zdevastována. Stavba i pramen obnoveny 2005. Severní konec lipové aleje z Lomce.

Kaple sv. Václava na vrchu Hůrce na okraji Malenic. Postavena r. 1929 a r. 1932 vysvěcena na náklady archiváře Františka Teplého. Pseudorománská kaple ve tvaru rotundy na kamenném soklu, s mohutným půlkruhově zakončeným vstupem a zastřešená kuželovou střechou s kruhovou zvoničkou uprostřed.

Součást areálu poutního kostela sv. Vojtěcha ve Lštění, který pohledově doplňuje. Založena nad pramenem léčivé vody zvaným Dobrá voda kolem poloviny 18. století. Zděná omítaná kaple na osmihranném půdorysu, s pravoúhlým vstupem na severu a krytá osmihrannou jehlancovou střechou s makovicí a křížem.

Portikový pavilon z přelomu 18. a 19. století, otevřený ze tří stran, na čtvercovém půdorysu. S jehlancovitou střechou, v jejímž vrcholu je hranolová zvonička se stanovou stříškou a křížkem. Interiér s plackovou klenbou a iluzivní nástěnnou malbou. Sousoší Kalvárie v depozitáři Prácheňského muzea.

Kašna na netolickém náměstí pochází z roku 1677. Zhotovil ji kameník Jiří Plánský z Českého Krumlova. Z kamenné nádrže vyčnívá střední sloup, opatřený ornamentální výzdobou. Spolu se sousedním sousoším sv. Jana Nepomuckého akcentují střed náměstí.

Katovnu (pův. rasovnu) získal r. 1750 za obydlí písecký kat Antonín Nymburský. Po r. 1788 (zrušení trestu smrti) zastával jen místo rasa. R. 1790 mu byla katovna připsána. V průběhu dalších let byla stavebně upravována, v 70. l. 20. stol. ji rodina Nymburských prodala. Nedávno byla zrekonstruována.

Kovová rozhledna (42 m, 664 m n. m.) na vrchu Kbíl byla postavena roku 2008 jako vysílač společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 27 m je hezká vyhlídka na Šumavu nebo na město Strakonice (vzdálené cca 10 km) a jeho okolí.

Bývalý svobodnický statek poprvé zmiňovaný roku 1490, v pol. 19. století přestavěn ve stylu selského baroka, poč. 20. století získal dnešní podobu. V současnosti je v soukromých rukou.

Zámek byl postaven K. Paarem v 17. stol. Kolem byla vybudována okrasná zahrada a vinice. R. 1924 přešel pod správu státu, který jej využíval jako byty, sklad obilí a dílny. Od roku 2005 je v soukromém vlastnictvím.

Menší tvrz, postavená zřejmě koncem 14. století, později neužívaná a r. 1491 neobývaná a užívaná jako pivovar. Dochována gotická obytná věž, sklepy a hradba s baštou, dvě nižší budovy pocházejí až ze švamberské přestavby v 15. st.

Mohutná tvrz, postavená koncem 13. st. zřejmě pány z Kestřan jako součást písecké manské soustavy, později rozšířená a v 15. st. doplněná o čelní palác. Dochována řada unikátních detailů – křížová žebrová klenba, sklípková klenba kaple, portály.