Turistické cíle v okolí obce Kocelovice

Velký žulový balvan, dominanta přírodní kamenné řady. Kolem se našly úlomky halštatské keramiky, nedaleko je skupina 10 nízkých halštatských mohyl.

Gotický kostel nahradil v letech 1414–1515 staršího předchůdce, jehož presbytář se stal sakristií. Bezvěžová stavba s dlouhým presbytářem a dvojlodím, doplněná jižní otevřenou předsíní a depositářem na severním boku. Se zvonicí, dříve hřbitovní kaplí Božího těla a děkanstvím tvoří kompaktní areál.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěný v letech 1703–05 stavitelem A. Di Maggi na místě původního vyhořelé svatyně. Ve sklepení rozsáhlá kostnice. Obklopen hřbitovem, v jehož horním rohu nízká barokní zvonice z roku 1696. Jižně od kostela farní budova (1736).

Původně románský kostel, z poloviny 13. století. Kolem roku 1300 byl přestavěn raně goticky. Jednolodní kostel je zakončen pětibokým presbytářem, ve kterém je křížová klenba z roku 1500. Loď byla barokně upravena v 18. století. Věž na severozápadní straně lodi byla zvýšená po roce 1836.

Původně gotický kostel pravděpodobně ze 14. století prošel barokní přestavbou roku 1722, obnoven 1933 a v 90. letech 20. století. Obklopuje ho funkční hřbitov. Vnitřní zařízení převážně z poloviny 18. století, zachována pozdně gotická Madona (kolem roku 1520).

Původně románský kostel ze 13. století, přestavěný goticky a v roce 1685 pak barokně. Nynější novogotická podoba z roku 1871. Jednolodní kostel s hranolovou věží, s navazujícím užším presbytářem a za ním malou sakristií. Sada čtyř zvonů ve věži je unikátní v širokém okolí. Konají se zde bohoslužby.

Původní gotický kostel v Chanovicích byl postaven v pol. 13. stol. Za husitských válek opuštěn, činnost obnovena koncem 15. stol. Chanovskými z Dlouhé vsi přestavěn r. 1688. Stavebně upraven r. 1717, kdy jej získal Ferdinand Jáchym Rumerskirch. R. 1781 poškozen požárem. Opraven v 19. a ve 20. stol.

Poutní kostel Proměnění Páně z let 1763–1765 na vrchu Křesovec postavený podle plánů K. I. Dientzenhofera. Vybavení rozkradeno, vchody zazděny, památka pustne.

Kostelík datovaný do přelomu 13. a 14. století, vzhledem k poloze na tehdejší sídelní periferii působící značně archaicky. Součást areálu se hřbitovem a hranolovou zvonicí s bedněným patrem.

Původně raně gotický kostel ze 13. stol., v 18. stol. barokně upraven. V jižní části lodi zachován gotický portál. Dnešní podoba kostela je barokní, ovlivněna pozdějšími úpravami.

Barokní kostel, postavený v letech 1747–52 stavitelem Antonínem Jermářem na místě starší svatyně, doložené poprvé roku 1352. Secesní vnitřní výmalba pořízena při opravě roku 1902. Kolem kostela hřbitov s mariánskou kaplí, márnicí a klasicistní hrobkou.

Barokní kostel nahradil v letech 1747–53 starší svatyni, připomínanou poprvé roku 1352. Postaven dle projektu K. I. Dientzenhofera, součást areálu hřbitova s kostnicí. Vnitřní bohaté vybavení a výzdoba současná se stavbou. Po roce 1990 opravován.