Turistické cíle v okolí obce Malenice

Pozdně barokní poutní kostel z let 1770–74, postavený na místě starší, několikrát rozšířené kaple. Poutě směřovaly k mariánské soše, původně umístěné na strakonickém mostě, po povodni roku 1718 zachráněné bezděkovským poddaným Petrem Milicerem.

Původně středověký kostel, připomínaný poprvé roku 1359 prošel četnými přestavbami (1654 po požáru, 1753 přistavěna věž, 1802, 1808). Z gotické stavby se zachovaly obvodové zdi a několik kamenických prvků, klenba presbytáře barokní.

Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických rizicích. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela, dokončeného 1618. Současná podoba z let 1877 a 1939.

Původně románský kostel z počátku 13. století prošel během staletí mnoha přestavbami, které mu daly dnešní podobu. Z původního vzhledu se dochovala zejména sdružená zvonová okna horní části věže. Jižně od kostela stojí mohutná barokní fara.

Barokní poutní areál na vyvýšenině u silnice z Kraselova do Lhoty u sv. Anny vznikl na základě uctívání pozdně gotické sošky světice (1520) na přelomu 17. a 18. století. Malebná, vzhledem k minimální přístupnosti obtížně zdokumentovatelná stavba.

Původně románský kostel, raně goticky rozšířený a přestavěný v pol. 13. st., v 16. st. přistavěna zvonice a severní předsíň. V interiéru got. nástěnné malby a křížová klenba presbytáře, náhrobky ze 16.–17. st. a původní románské kvádříkové zdivo.

Raně gotický kostel z 2. pol. 13. stol. s obdélnou valeně klenutou lodí a čtvercovým křížovou žebrovou klenbou zaklenutým presbytářem. Upraven barokně (1708) a novogoticky (1857). V lodi raně gotický portál, v interiéru gotické a renesanční náhrobníky, sanktuarium a nástěnné malby z 14. a 15. stol.

Raně gotický kostel, postavený zřejmě za účasti zvíkovsko-písecké hutě ve II. polovině 13. století. Nejvýznamnějším dochovaným prvkem je portál, skrytý jižní předsíní. Výrazná úprava v 18. století (prodloužení lodi k západu, zvýšení věže). Vnitřní zařízení převážně z 18. a 19. století.

Pozdně gotický kostel byl založen v 1. pol. 14. stol., přestavěn koncem 14. stol. a v obd. 1410-1513 (přestavba přerušena husit. válkami). Nynější podobu získal v 19. stol. R. 1992 v pravé lodi kostela zřízena kaple sv. Jana Nepomuka Neumanna, prachatického rodáka.

Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století byl razantně rozšířen na přelomu 3. a 4. čtvrtiny následujícího věku o transept a presbytář. Úpravy v 18. století přinesly změnu tvaru oken, přístavky na severní straně a jižní předsíň. Obklopen funkčním hřbitovem.

Původně špitální kaple, od počátku 15. stol. hlavní městský kostel. V l. 1580–83 přestavěn, iluzivní východní průčelí z r. 1777, v l. 1873–74 upravena věž. Jednolodní obdélný renesanční kostel bez samostatného presbytáře s věží v záp. průčelí.

Novogotický kostel nahradil v letech 1888–90 ve Vacově starší svatyni z konce 16. století. Z původní stavby se zachovaly náhrobní kameny a dva zvony Brikcího z Cimperka. Východně pod kostelem stojí kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. století.