Turistické cíle v okolí obce Libětice

Zajímavá kamenná výklenková kaple zabudovaná přímo v ohradní zdi, obrostlá z větší části břečťanem. Stojí nedaleko brány do rozsáhlého areálu fary. Výklenek uzavírají kovová vrátka s drátěným výpletem; v něm je umístěn v zadní části obraz Panny Marie a na menze a předložených stupních umělé květiny.

Výklenková kaple přímo na silničním mostě přes řeku Volyňku spolu naproti stojícím pamětním křížem. Postavena v 1. pol.19. století, kříž datován do roku 1893. Zděná omítaná hranolová stavba se zaobleným závěrem, v průčelí s půlkruhově zakončeným výklenkem se sochou světce a uzavřeným kovanou mříží.

Výklenková kaple, vložená do čela hřbitovní zdi u silnice nedaleko vstupní brány na hřbitov a do kostela sv. Brikcí. Datována do roku 1851. Ve výklenku socha sv. Jana Nepomuckého v podživotní velikosti na kamenné podestě s podstavcem. Výklenek uzavřen nízkou ozdobnou kovanou mříží.

Barokní výklenková kaple u spojnice ulic Příkopy a Husova v jihovýchodní části města. Hranolová zděná omítaná stavba na vysokém podstavci s výklenky na všech čtyřech stranách s freskami světců. V průčelí a na protilehlé straně výklenek chráněn kamennou balustrádou. Krytá prejzovou sedlovou stříškou.

Základní škola (stará škola) stojí na rozcestí na východním okraji obce. Byla postavena v roce 1872 arch. Josefem Zítkem, jenž projektoval mimo jiné budovu Národního divadla. Zděná patrová budova s půlkruhově klenutými okny a zastřešená polovalbou. Rekonstruována v r. 2011. Nyní v soukromém majetku.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Kamenná kašna uprostřed velkého nádvoří zdejšího zámku. Z jaké doby pochází, nezjištěno; uváděn je renesanční původ. Ve tvaru kvadrilobu se stěnami ze žulových bloků; pod horním okrajem na čele oblounová římska. Památkově chráněná.

Zámecký mlýn je rozsáhlá patrová budova s téměř čtvercovým půdorysem a se širokým bohatě členěným štítem. Jeho renesanční podoba je zachycena na pohledu na Horažďovice z roku 1606. Později mnohokrát přestavován, poslední rekonstrukce proběhla v 21. století. Památkově chráněn je od roku 1958.

Zámecký pivovar zřídil r. 1570 Václav Švihovský. Pivovar byl postupně ve vlastnictví několika šlechtických rodů: Šternberků, Harrachů, Mansfeldů, Löwenstein-Wertheimů, Kinských. Největšího rozmachu dosáhla výroba na počátku 20. století. Roku 1946 byl provoz pivovaru ukončen, poté zde byly sklady.

Bývalá tvrz přestavěná na renesanční obdélný dvoupatrový zámek s hřebínkovými klenbami v přízemí. V letech 1865–68 Thun-Hohensteiny rozšířen a novogoticky přestavěn.

Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.

Židovský hřbitov na jihozápadním okraji města byl založen po roce 1696. Po roce 1860 došlo k podstatnému rozšíření plochy, poslední pohřeb v 60. letech 20. století. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z počátku 18. století. Jediná nemovitá připomínka existence strakonické židovské obce.