Turistické cíle v okolí obce Javorník

Synagoga, dnešní čp. 55, je na severním okraji obce u silnice na Sušici. Doba vzniku není známá, sloužila do konce 19. století, pak byla přestavěna na obytný dům.

Klasicistní synagoga byla postavena v roce 1828 jako náhrada za starší synagogu. Bohoslužby se zde pravidelně konaly jen do roku 1895, poté občas až do z 1. světové války. Později byla budova upravena na dílnu. Po roce 1991 je budova postupně restaurována, plánuje se využití pro kulturní účely.

Sýpka v dominantní poloze nad údolím Mačického potoka. U jejího západního průčelí stojí sousoší Kalvarie, upomínající údajně na polohu staršího hřbitova. Přes silnici se nachází novodobé místní pohřebiště. Nelze vyloučit návaznost na někdejší bukovnickou tvrz.

Původní tvrz ze 14. stol. přestavěna barokně na přelomu 17. a 18. st. Empírové úpravy z roku 1800. Kaple přistavěna r. 1846. Za zámkem původně bývala francouzská zahrada. Za majitelů v druhé pol. 20. stol. (Státní statek) zámek značně utrpěl.

Původně jednoduchá gotická věžovitá tvrz z 15. stol., renesančně upravená v průběhu druhé poloviny 16. stol. za Volfa Gotharda Perglára a později v polovině 19. stol. částečně zbořena, se zachovanou nejstarší věžovitou částí.

Původní tvrz ze 17. stol., upravena na zámek o jehož vzhledu nejsou přesné informace. Budova zámku zbořena po roce 1945. Dnes jen rozpadající se hospodářské budovy.

Plavební kanál byl vybudován v l. 1799–1801 zejm. za účelem plavení dřeva. Stavbu zadal kníže Josef Schwarzengerg, projekt vypracoval ing. Josef Rosenauer. Svému účelu kanál sloužil ještě poč. 20. stol. Kanál je dlouhý 14,4 km, výškový rozdíl je 190 m. Nese jméno po zaniklých vsích Vchynice a Tetov.

Přízemní domek na lichoběžníkovém půdorysu s trámovými stropy a zčásti sklenut do traverz. Mezi něj a dům č. p. 12 vložena raně klasicistní vjezdová brána zaklenutá půlkruhově.

Příklad venkovské usedlosti z 1. poloviny 19. století, řešené v barokních formách. Obytné stavení a protilehlá sýpka ve štítové orientaci do návsi, spojené s půlkruhově klenutou bránou se zvednutým překladem do oblouku s křížkem, do hospodářského dvora. Památkově chráněno.

Areál zděného uzavřeného statku se štítem obytného stavení a půlkruhovou branou s rovnou římsou s orientací do návsi. Spolu se sousední usedlostí č. p. 7 tvoří malebný celek. Příklad venkovské usedlosti z 1. poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Barokně-klasicistní usedlost špýcharového typu s výklenkovou kapličkou v rohu ohradní zdi. Objekt je už zachycen v mapě stabilního katastru z roku 1837. Některé části usedlosti mohou pocházet ze 17. a 18. století. Stodola je zřejmě z 2. poloviny 19. století a kolna z období kolem roku 1900.

Menhir zvaný Větrný kámen stojí ve spodní části údajné pravěké svatyně staré několik tisíc let, kde se provádělo věštění počasí a lidé se zde harmonizovali s živou přírodou.