Turistické cíle v okolí obce Bušanovice

Zámek přestavěný z královského hradu. Postaven před r. 1264, často střídal majitele, přestavěn za Kaplířů po r. 1479, renesanční přestavba v l. 1530–60. Dnešní podoba výsledkem schwarzenberských přestaveb 18. a 19. st. V části zámku sídlí muzeum.

Terénní pozůstatky tvrze a jejího "předhradí". První zmínka o vsi je z r. 1283. Už v r. 1298 se uvádí Bruno z Vítějovic. V r. 1312 se uvádějí bří Vernéř, Racek a Přibík z Vítějovic. Další majitel Bavor II. ze Strakonic. V r. 1334 je dědí Petr z Rožmberka a připojuje k Helfenburku až do r. 1593.

Zřícenina hradu. Zakladatelem byl pravděpodobně Přemysl Otakar II., stavba nedokončena. V majetku koruny do r. 1283, poté se stává majitelem Jan z Michalovic, počátkem 14. stol. páni z Újezda, po r. 1317 Bavor II. ze Strakonic, r. 1344 Rožmberkové. Pobořen (prevence proti zneužití).

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.

Vodní nádrž Husinec vybudována v letech 1934-1939 původně proti povodním, později změněna na zásobárnu pitné vody pro Prachaticko. V letech 1950-1954 doplněna o vodní elektrárnu. Břehy leží v ochranném pásmu, po přístupné hrázi vede silnice. Plocha nádrže představuje 68 ha.

Tvrz byla postavena v 1. pol. 14. stol. jako purkrabské sídlo na místě starší stavby. R. 1420 dobyta husity, od r. 1436 byla v zástavě Přibíka z Klenové. Od r. 1450 v majetku Jošta z Rožmberka. V 15. stol. stavebně rozšířena. Poč. 17. stol. sloužila jako sýpka. R. 1912 pobořena. Dnes je zde muzeum.

Zděná omítaná hranolová výklenková kaple naproti vjezdu do tvrze. Kdy byla postavena, nezjištěno. V průčelí v obdélném půlkruhově zakončeném výklenku (nice) s vpadlým polem freska Panny Marie s Ježíškem a nápisem: Ó Mária pomocnice křesťanů oroduj za nás. Krytá nízkou stanovou stříškou s prejzy.

Drobná výklenková kaplička, stojící na rozcestí. Datace a zasvěcení neznámé. Bez architektonických ozdob, pouze v průčelí trojúhelníkový štít se štukovým rámem a na třech stranách (kromě zadní strany) malé půlválcové niky; v jedné obrázek Panny Marie s Ježíškem. Krytá sedlovou taškovou stříškou.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Zaniklá tvrz zemanů ze Želibořic blíže neznámé podoby, stojící původně někde v areálu dvora. Po r. 1680 úplně zbořena, dodnes se v jižním průčelí staré sýpky dochoval jen druhotně použitý pozdně gotický sedlový portál s reliéfy mužské a ženské hlavy.

Židovský hřbitov pravděpodobně z konce 17. století. Nejstarší čitelný náhrobek z roku 1688. Užíván do roku 1942, kdy byli místní Židé odvlečeni do koncentračních táborů. Dochován cenný soubor barokních, klasicistních a novodobých náhrobků. Márnice z 19. století na konci 20. století rekonstruována.

Hřbitov byl založen v roce 1839 nad obcí Pražák, velmi daleko od centra Vodňan. Dochovalo se na něm cca 150 náhrobků, nejstarší čitelný je z roku 1848. Poslední pohřby roku 1942. Toho roku zde židovská komunita zanikla, její členové byli deportováni do Terezína. Hřbitov je volně přístupný.