Turistické cíle v okolí obce Třešňový Újezdec

Kaple se zvonicí postavená v lidovém selskobarokním slohu a stojící v prostoru návsi. Zachována výzdoba fasád s typickým členěním a zdobnými prvky. Památkově chráněná.

Selskobarokní kaple v západní části podlouhlé, mírně svažité návsi. Postavena r. 1882. Obdélná stavba s půlkruhovým závěrem a předsunutou hranolovou zvonicí s hlavním vstupem. Kolem kaple laťkový plot do zděných pilířků. Po pravé straně vstupu ke kapli stojí vysoký kamenný kříž s letopočtem 1883.

Novogotická kaple sv. Vojtěcha s vedle stojícím křížkem se čtvercovým podstavcem s nápisovou deskou (o světci) stojí severně cca 1 km od vsi na rozcestí Pištín-Zálužice. Byla vystavěna v roce 1868. Bohatě zdobený exteriér kaple a vnitřní inventář s malbou sv. Vojtěcha. V nedávné době rekonstruována.

Kaplička P. Marie (Klatovské, Lurdské) z roku 1867. Stojí v polích ve skupině stromů při silnici Lipí-Dubné cca 1 km od obce Lipí. Obdélná, zděná s vysokým valeně zaklenutým výklenkem s obrazem Panny Marie s Ježíškem a uzavřená mříží. U kapličky bývala studánka a kámen s otiskem kolene P. Marie.

Lidová kaplička bez slohových prvků z pol. 19. stol. Obdélná stavba s půlkruhovým výklenkem pokrytým lidovou malbou. Zadní stěnu pokrývá postava P. Marie s Ježíškem. Patrně dodatečně byl výklenek osazen sochou sv. Jana Nepomuckého. Uzavřen skleněným rámem a dřevěnou ohrádkou. Volný přístup.

Kašna na netolickém náměstí pochází z roku 1677. Zhotovil ji kameník Jiří Plánský z Českého Krumlova. Z kamenné nádrže vyčnívá střední sloup, opatřený ornamentální výzdobou. Spolu se sousedním sousoším sv. Jana Nepomuckého akcentují střed náměstí.

Kašna stojí na exponovaném místě lhenického náměstí. Byla vybudována na počátku 19. století (uváděn letopočet 1800). Kamenná kašna čtvercového půdorysu na jednostupňové podestě; na středním pilíři je umístěna socha našeho nejvýznamnějšího panovníka - císaře Karla IV. Není kulturní památkou.

Cisterciácký klášter královského založení (1263) uprostřed statků Vítkovců. Několikrát poškozen (1278 Vítkovci, 1420 husité), barokně obnoven po třicetileté válce. Zrušen 1785, do poč. 20. stol. utilitární využití, poté zdlouhavá obnova.

Zřícenina pavlánského kláštera v Kuklově (Kugelweitu či Kuklvejtu), založeného 5. 4. 1495 a zaniklého po polovině 16. století. Objekty kláštera dnes prorůstá zástavba vsi.

Hospodářské budovy bývalého kláštera se po jeho zrušení staly součástí přilehlé obce, jejíž zástavba pronikla do dříve uzavřeného areálu. Mlýn a bývalý hostinec (hospic) mají gotické kořeny, sýpka pochází pravděpodobně celá z období baroka.

Kamenná věž postavená z iniciativy knížete Josefa Schwarzenberga roku 1825 jako triangulační a rozhledový bod. Novogotická stavba bývá označována za nejstarší rozhlednu v Čechách.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.