Turistické cíle v okolí obce Protivín

Budova fary stojí na levé straně přístupové cesty k bráně na kapličkový hřbitov a kostelu sv. Petra a Pavla. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdorysu, krytá valbovou střechou. Kolem fary velká zahrada; vjezd do ní půlkruhově zakončenou bránou v ohradní zdi nedaleko brány na hřbitov.

Patrová budova fary a špitálu nedaleko kostela Navštívení Panny Marie. Postavená na starších základech ve 2. polovině 18. století (1787); přistavěno patro. Součástí areálu je ještě hospodářská budova a brána v severní zdi. Celý areál je ohraničen ohradní zdí. Dnes prázdná, prochází rekonstrukcí.

Dřevěná rozhledna Haniperk postavena na Svobodné hoře u Vodňan během léta a podzimu 2019. Je vysoká 24,5 m a volně přístupná. Leží na katastrálním území Vodňanské Svobodné Hory, z této osady je též nejsnadnější přístup i pro motoristy.

Původní goticko-renesanční dům čp. 38, poprvé doložený roku 1654 jako židovský. V roce 1681 jej získal týnský měšťan Bartoloměj Váňa. Hostinec doložen roku 1776, dnešní název se objevuje v roce 1815. Současná fasáda je barokní a klasicistní.

Obdélný hrazený areál typu viereckschanzen, jeden z mála v ČR (vyniká vysokým stupněm zachování). Doba laténská 3.-1. stol. př. n. l. Tento typ budovali Keltové. Ve Francii a v Německu celkem běžný, u nás jen zřídka. Nejlépe zachována východní strana (val až do výše 1,2 m). Památkově chráněno.

Dvojdílné hradiště z doby bronzové se nachází ve strategické poloze na vrcholu zalesněného kopce obtékaného ze tří stran řekou Otavou. Hradiště objevil v 70. letech 19. století mineralog August Krejčí, který také spolu s prof. Augustem Sedláčkem v letech 1923–1924 provedl jeho první výzkum.

Hraniční kámen - mezník, označující hranice panství: Schwarzenberského (Chřešťovice), Berchtoldů z Uherčic (Neznašov) a pozemků místních sedláků.

Neobvyklý hřbitov obklopující románský kostel. Je tu přes sto náhrobních kapliček převážně z let 1841–1854, na každé z nich jsou verše věnované zesnulému.

Hřbitovní kaple sv. Prokopa ve zdi hřbitova při kostele sv. Václava, postavena v barokním slohu v letech 1792–93. Fasáda upravena klasicistně. Uvnitř je oltář sv. Prokopa z roku 1731, s oltářním obrazem od R.C. Kripnera z roku 1896.

Hrob prof. Augusta Sedláčka (1843-1926), významného českého kastelologa, se nachází na starém městském hřbitově v Písku, který byl sice roku 1949 zrušen a později přeměněn na pietní park, ale byly na něm zachovány náhrobky některých významných osobností, mezi nimi i Sedláčkův.

Pseudoroková hrobka jihočeské větve Berchtoldů z Uherčic z let 1936–1937. Výhled na soutok Vltavy a Lužnice.

Kamenný dvouobloukový most přes mlýnské rameno Blanice byl pravděpodobně v 18. století postaven před někdejší Píseckou branou. Na prostředním pilíři jsou osazeny socha svatého Jana Nepomuckého, která dala mostu jméno, a krucifix.