Turistické cíle v okolí obce Lety

Velký žulový balvan, dominanta přírodní kamenné řady. Kolem se našly úlomky halštatské keramiky, nedaleko je skupina 10 nízkých halštatských mohyl.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie se štíhlou hranolovou věží přisazenou k vysoké protáhlé lodi je situován na jihozápadním okraji obce. Kostel pozdně románského až raně gotického původu byl barokně upraven a je známý zdobnými varhany z r. 1703.

Gotický kostel nahradil v letech 1414–1515 staršího předchůdce, jehož presbytář se stal sakristií. Bezvěžová stavba s dlouhým presbytářem a dvojlodím, doplněná jižní otevřenou předsíní a depositářem na severním boku. Se zvonicí, dříve hřbitovní kaplí Božího těla a děkanstvím tvoří kompaktní areál.

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století, jako farní je zmiňován roku 1356. Kostel byl přestavěn Janem Šťastným Chanovským a na Krašově v letech 1723–24. V závěru presbytáře se uchovaly fragmenty nástěnných maleb z 15. století.

Drobný kostelík vystavěn v letech 1903–1907. Základní kámen kostela byl položen 19.7.1903. Stavba byla dokončena v roce 1905, kostel však byl vysvěcen až 14. 7.1907. Kostel spadá pod farnost Lašovice.

Románský kostel z přel. 12/13. stol. cca 1340 goticky přestavěn (závěr s transeptem, malby). V pramenech poprvé 1341. Úpravy v pozdní gotice, renesanci (věž 1616, zvony 1597, 1612), baroku (1635 kaple, 1696 nová okna, 1693 hlavní oltář, 1762 věže a sakristie). 1770 poškozen bleskem, vzápětí opraven.

Kostel na konci 13. století uváděn jako farní obce Nový (či Dolní) Kamýk. V 15. stol. upraven pozdně goticky a v 16. stol. renesančně. První barokní přestavba proběhla v roce 1775 po požáru (1774) a druhá v letech 1784–87 nákladem kníže Ferdinanda Filipa z Lobkovic. Ve hřbitovní zdi zbytky střílen.

Barokní kostel z let 1722–1723 na místě dřevěného kostela z r. 1352. Starý kostel zničen při požáru r. 1720. Nový kostel nechal vystavět řád křižovníků s červenou hvězdou za velmistra Böhma. V interiéru díla od V. V. Reinera.

Jednolodní raně gotický farní kostel z okruhu milevského kláštera z l. 1260–70, připomínán v r. 1350, upraven v 17. a 18. stol. Zachován raně gotický presbytář, portál v severní zdi lodi, triumfální oblouk. Vybavení kostela je převážně rokokové.

Kostel gotického původu, snad již z pol. 13. stol. Radikálně přestavěn barokně v první pol. 17. století. V prvé pol. 18. století byla k lodi přistavěna kaple sv. Barbory. Zařízení vesměs od místního sochaře J. Hammera z pol. 18. století.

Původně gotický kostel pravděpodobně ze 14. století prošel barokní přestavbou roku 1722, obnoven 1933 a v 90. letech 20. století. Obklopuje ho funkční hřbitov. Vnitřní zařízení převážně z poloviny 18. století, zachována pozdně gotická Madona (kolem roku 1520).

Poutní kostel Proměnění Páně z let 1763–1765 na vrchu Křesovec postavený podle plánů K. I. Dientzenhofera. Vybavení rozkradeno, vchody zazděny, památka pustne.