Turistické cíle v okolí obce Býkovice

Mladší otrybské panské sídlo vzniklo v jihovýchodní části poplužního dvora někdy v 16. století, okolnosti však nejsou známé. Dochovala se renesanční patrová budova s vysokými štíty a pozůstatky sgrafitové výzdoby.

Zbytky tvrze či hrádku z 2. pol. 13. století blíže neznámé historie i majitelů, později nahrazené panským sídlem přímo ve vsi. Dochovány zbytky příkopů a val na čelní straně, v zadní části nad potokem mělké podvalí po obytné stavbě.

Dřevěný krytý most přes Sázavu, ze kterého zbyly na březích kamenné pilíře. Přesné datum postavení Pelíškova mostu není známo. Jediné známé vyobrazení je z roku 1753. Zanikl po povodních v roce 1845 a již nebyl obnoven. Most byl předmětem mnoha svárů mezi majiteli přilehlých pozemků.

Původně gotický hrad založený v první polovině 14. století Jindřichem z Lipé. Pak přešel do majetku pánů z Pirkenštejna. Roku 1447 vyhořel. Dále se majitelé střídali. V letech 1713–1724 byl upraven na faru a zvonici.

Klasicistní budova pivovaru byla postavena v letech 1836 a 1839–41. Autorem projektu byl arcibiskupský stavební ředitel arch. František Pavíček. Po svém dokončení byl pronajímán až do roku 1942, kdy byl provoz definitivně zrušen v důsledku 2. sv. války.

Pivovar z r. 1873, od r. 1887 majetek Františka Ferdinanda d'Este. Od konce I. světové války vlastnil pivovar stát. Dnes má formu akciové společnosti a stále vaří pivo.

Novogotická Vlašimská brána byla postavena r. 1846. Do r. 1980 sloužila většinou jako obydlí a zázemí správců a zahradníků parku. V l. 1980–2006 zde měl ateliér malíř Stanislav Příhoda. V l. 2005–06 byla brána zrekonstruována a r. 2006 tu byla otevřena Podblanická galerie (provozovatel ČSOP Vlašim).

ParaZOO byla otevřena 2.6.2012 po asi roční rekonstrukci Záchranné stanice v Podblanickém ekocentru ČSOP. Záchranná stanice zde byla od r. 1994. R. 2011 byla léčebná část stanice oddělena a místo bylo upraveno výhradně na expozici zvířat, které nebylo možné po ošetření vypustit zpět do přírody.

Neoklasicistní pohřební kaple byla na hřbitově u sv. Jiljí postavena pro rod Auerspergů r. 1884. Hřbitov, na kterém stála byl zrušen roku 1979, ostatky knížecí rodiny byly přeneseny do krypty v kostele. Osamoceně stojící stavba má vstupní průčelí s trojúhelníkovým štítem, erby a nápisem PAX VOBIS.

Kovová konstrukce z r. 2006 při silnici z Trhového Štěpánova do Vlašimi označuje místo, kudy prochází 15. poledník východní délky.

Vodní tvrz, prvně zmiňována r. 1354 v majetku Ondřeje z Popovic. Od r. 1488 v majetku Popovských z Bezejovic, kteří ji renesančně přestavěli. Majitelé tvrze se často střídali. R. 1797 koupena Jindřichem z Rottenhanu a upravena na tkalcovnu. Po r. 1989 vrácena v restituci, postupně je rekonstruována.

Poutní loretánskou kapli dala roku 1765 postavit kněžna Marie Karolína Khevenhüller-Metsch. Byla vysvěcena roku 1766 opatem Sázavského kláštera Leandrem Kramářem. Za Josefa II. byla kaple zrušena a zbořena. V roce 1873 byla na jejím místě postavena knížetem Karlem Lichnovským klasicistní kaple.