Turistické cíle v okolí obce Řečice

Zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu z konce 13. st. Zakladatelem byl zřejmě Léva z Jankova. Hrad zpustl v 1. pol. 16. st. Zachována zůstala válcová věž, předhradí, příkopy, valy a zbytky hradeb.

Barokní budova fary (později povýšené na děkanství) byla postavena r. 1732. Jedná se o dvoupatrovou budovu s půdorysem ve tvaru písmene L. Fasáda obrácená směrem do náměstí je plasticky členěna se zdůrazněním střední části, v níž je umístěn vjezd. Nad ním je nika se soškou sv. Jana Nepomuckého.

Kazatelská stanice původně luterského sboru augšpurské vyznání v Opatovicích. Jako filiální sbor byl Smrdov potvrzen Vrchní církevní radou r. 1876. Modlitebna vznikla přebudováním bednářské dílny. Spolu se hřbitovem byla slavnostně otevřena 4.10.1880 za faráře Prokopa Heřmana Kryštůfka (1802-1873).

Jednolodní obdélný kostel z l. 1861–62, postaven podle návrhu J. Martina. Uvnitř vybavení z druhé pol. 19. stol. od truhláře Zlámala a sochaře Votočky.

Unikátně zachovalý areál barokní fary byl postaven v letech 1768 – 1770. Autorem projektu byl tehdy mladý pražský architekt Jan Josef Prachner. Budova fary je kryta je mansardovou střechou. Památkově chráněna je od roku 1963, v roce 2014 byla ochrana rozšířena na další části areálu.

Budova fary v Jiřicích byla postavena v 18. století a upravena na počátku 20. století. Erb premonstrátského kláštera v Želivi připomíná, že nedaleký klášter obec založil a vlastnil. Letopočet na fasádě 1909 datuje novobarokní přestavbu objektu. Autorem reliéfu na průčelí je V. Amort.

Památkově chráněná pozdně barokní budova z roku 1787 je situována severozápadně od kostela. Areál fary s hospodářskými budovami se dochoval téměř v nezměněné podobě. Vlastní fara je přízemní budova obdélného půdorysu, má osově situovaný vstupní rizalit zakončený trojúhelníkovým štítem.

Havlíčkův dům (dříve zvaný hankovský či rolandovský) byl postaven v 16. stol. v renesančním stylu. Poničen dvěma požáry byl r. 1871 upraven arch. F. Schmoranzem v novogotickém stylu. R. 1832 dům koupil otec básníka K. H. Borovského, jenž zde žil. Dnes je v domě muzejní expozice věnovaná jeho životu.

Trojkřídlý patrový zámek v pseudogotickém stylu, vzniklý v r. 1838 přestavbou barokního zámku upraveného v l. 1658–1661 ze starší tvrze. Po roce 1945 politická škola a později zvláštní internátní škola. Dnes luxusní hotel v soukromých rukou.

Neobvyklý pomník spisovateli Jaroslavu Haškovi (1883-1923) vytvořil z 18 tun žuly sochař Radomír Dvořák (*1959) v r. 2013. Stojí při silnici z Dolního Města do Lipnice nad Sázavou.

Pamětní deska postavy z filmu Z. Svěráka Marečku, podejte mi pero! byla odhalena v roce 2002. Na desce je nápis "Svému nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi vděční spoluobčané". Nikdy nebyl viděn, protože "Hliník se odstěhoval do Humpolce".

Bývalá tvrz, dnes jako patrová obdélná budova. Postavena po r. 1550 Fridrichem Lukaveckým z Lukavce, následně prodána Jaroslavu Trčkovi z Lípy a připojena k ledečskému panství. Již od 17. stol. je tvrz přestavěna na hospodářskou budovou. Nyní v soukromém vlastnictví.