Turistické cíle v okolí obce Lhotka

nebo vyberte

Lhotka

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 199 záznamů, 8 / 17 stran, vyhledáno za 0.5 sec
 kostel Nejsvětější Trojice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Hořepník
Pozdně románský kostel snad již z druhé čtvrtiny 13. století. Zdejší farnost je uváděna v polovině 14. století, první písemná zmínka o kostele je až z roku 1384. Současnou podobu získal při přestavbě v roce 1672. V roce 1891 byla zvýšena a novorománsky upravena věže. Od roku 1958 kulturní památka.
 kostel Proměnění Páně
544.0 m. n.m.
Onšov
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Vysočina
Kostel Proměnění Páně na kopci Hůrka vznikl údajně na místě dřevěného kostelíka z 10.stol. V polovině 13. stol. byl rozšířen. Vypálen byl za husitských válek, obnoven v r.1693, zrušen v r.1785 a zbořen v r.1818.
 kostel sv. Bartoloměje
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Pelhřimov
Trojlodní bazilika z počátku 14. století, poprvé uváděna r. 1439. Rozšířena v r. 1553, r.1576 přistavěna 60 m vysoká věž. Přestavěna v l. 1646 a 1766. Cínová křtitelnice z r. 1517, křížová cesta od V. Foerstera a dřevěné jesličky F. Bílka.
 kostel sv. Bartoloměje
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Hněvkovice
Farní kostel v Hněvkovicích je datován od roku 1262 v souvislosti z povýšením Hněvkovic na městečko. Kostel si dodnes dochoval svůj původní tvar v gotickém slohu. Na věži, přistavěné k západní straně, je patrný ještě sloh románský.
 kostel sv. Bartoloměje opata
570.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Herálec
Původně kostel ze 13. století, opevněn roku 1280. Několikrát vyhořel (v letech 1643, 1674, 1679, 1780). Po požáru r. 1873 byl na jeho místě r. 1880 postaven novogotický kostel podle projektu B. Waschmanna.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jiřice
Původně gotický kostel, pravděpodobně dílo hutě želivského kláštera z prvé poloviny 14. století. Poprvé uváděn roku 1350. Přestavěn ve třetí čtvrtině 18. století, pseudogotická věž z počátku 20. století.
 kostel sv. Jana Křtitele
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Mladé Bříště
Původně románský kostel připomínán r. 1226 tvořil se sousední farou opevněný celek. V 18. století byl přestavěn barokně, v r. 1726 byla upravována věž, snad za účasti Santiniho. Poslední úpravy ve 30. letech 20. století.
 kostel sv. Jana Křtitele
580.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Starý Pelhřimov
Hřbitovní kostel z 1. poloviny 13. stol., později barokně přestavěný. Po požáru v roce 1930 byl obnoven. Hodnotná stavba s kvalitní freskovou výzdobou v interiérech je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka ČR. Dnes v dobrém technickém stavu.
 kostel sv. Jana Křtitele
601.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kaliště
Kostel sv. Jana Křtitele v Kalištích ve slohu doznívajícího venkovského baroka pochází z r. 1812. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
463.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Senožaty
Římskokatolický kostel sv. Jana Nepomuckého v Senožatech je gotického původu ze 14. stol., přestavěn barokně r. 1727 a po požárech upraven empírově r. 1818. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
Humpolec
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého postaven z r. 1869 podle projektu stavitele Jana Martina. Hlavní oltář sv. Jana Nepomuckého z r. 1878. Na hřbitově z r. 1785 zajímavé empírové a romantické náhrobky.
 kostel sv. Jiří
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Řečice
Řečický gotický kostel Sv. Jiří je prvně zmiňován v rejstříku papežských desátků z roku 1352. Obec Řečice sama se však v písemných pramenech vyskytuje prvně v listině z 16. října 1307, jíž Rajmund z Lichtenburka vyměňuje některé své statky s Jaroslavem, opatem benediktinského vilémovského kláštera.