Turistické cíle v okolí obce Bedřichov

Kostel je zmiňován již v roce 1384, kdy byl vystavěn zřejmě jako kaple, nebo malý, raně gotický, nebo románský kostelík s jednoduchou věží. Roku 1886 byl však zbořen a na jeho místě postaven nový, pseudorománský kostel s věží na severní straně.

Kostel byl založen v první polovině 12. stol., zmiňován r. 1184. Po požáru r. 1278 přistaven presbytář. V r. 1359 byla přistavěna kaple Panny Marie, v r. 1365 kaple Všech Svatých, které by v r. 1734 spojeny. Po r. 1989 byl kostel opraven.

Románský kostel poprvé připomínán r. 1360, podle dochovaných románských fragmentů (cca 1250) pravděpodobně podstatně starší. Barokně přestavěn r. 1714. Za kostelem barokní hřbitovní kaple. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií.

Jednolodní, původně farní kostel s obdélníkovým půdorysem, polokruhovým presbytářem a hranolovou věží byl založen ve druhé polovině 13. století. Přestavěn byl v 16. století, jeho současná podoba je z novorománské přestavby z roku 1912. Kostel s areálem hřbitova je památkově chráněný od roku 1958.

Současný kostel vystavěn v letech 1750–60 v barokním slohu. Kostel je jednolodní neorientovaná stavba s mohutným průčelím a hranolovitou věží na druhém konci kostela, jejíž zdivo pochází z původního gotického kostela.

Kostel postaven roku 1719 na místě původního hradu. Kostel po zrušení kláštera už nefungoval. Využíván jako reprezentační místnost a skladiště. Sloužil pro bohoslužby Československé církve husitské. V současné době nefunguje jako kostel. Využíván jako výstavní síň a galerie.

Kostel vystavěn v gotickém slohu ve 14. stol. jako farní zmiňován v r. 1384. Koncem 17. stol. upraven barokně. Sakristie přistavěna asi r. 1778. Velkou opravou prošel r. 1929, kdy byl interiér pseudoslohově vymalován.

Jednolodní farní kostel sv. Václava, postaven v l. 1774–81 na místě starší kaple. Po požáru r. 1865 opraven pseudoslohově. Zařízení převážně pseudogotické, barokní oltář ze zrušené zámecké kaple. Nejstarším kusem vybavení je křtitelnice z r. 1637.

Kamenná rozhledna (13 m vysoká, 496 m n. m.), která je zároveň kovářským muzeem, byla postavena roku 2011 uměleckým kovářem Ladislavem Dobešem, který také navrhl její podobu. Na krytou dřevěnou vyhlídku vede 50 schodů, návštěvníkům je k dispozici dalekohled.

Na návsi v Lejčkově stojí vedle sebe kříž a dřevěná zvonička. Lze tedy předpokládat výstavbu zvoničky v 60. letech 19. stol. asi současně se sousedním křížem. Zvonička na vrcholu zakončena křížem. Prošla rekonstrukcí začátkem 21. stol. Kříž u zvonice pochází z roku 1860.

Původně vodní tvrz, sídlo pánů z Lukavce, připomínané po r. 1360. V 16. stol. přestavěna na pozdně gotický a renesanční zámek. Po Bílé hoře zkonfiskován, často střídal majitele. V 18. stol. přestavěn barokně. V l.1914–17 upraven L. Skřivánkem.

Renesanční zámek byl postaven v letech 1570–1603 za Michala Španovského z Lisova. Roku 1678 jej získal František Ferdinand Küenburg, jehož rod zámek přestavěl barokně a vlastnil jej do r. 1945. Po 2. sv. válce zde byl podnik KOH-I-NOOR.