Turistické cíle v okolí obce Červená Řečice

nebo vyberte

Červená Řečice

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 210 záznamů, 3 / 18 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 boží muka se sochou Krista
410.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Želiv
Nedatovaná mohutná zděná boží muka, pravděpodobně z doby končícího baroka, vzhledem podobná několika dalším božím mukám na okraji Želivi. Mají obloukovitě zaklenuté niky, římsu a taškami pokrytou stanovou střechu. Na vrcholu stojí drobná pískovcová soška Krista. Památkově chráněna jsou od roku 1958.
 boží muka sv. Rocha
580.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Lukavec
Barokní zděná boží muka byla postavena na přelomu 18.-19. století na místě zaniklé kaple sv. Rocha. Na hranolovém soklu je postavena vysoká kaplice s mělkými, půlkruhově zaklenutými nikami. Původně obsahovaly obrázky, dnes jsou v nich skleněné desky s texty o světci a historii božích muk a Lukavce.
 Březina
482.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Březina
Stanislav Houska ze Zahrádky r.1574 vystavěl tvrz. R.1743 tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1893 zámek upraven v pseudorenesančním slohu.
 Čechtice
478.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj
Barokní zámek postaven v letech 1656 - 1658 jako novostavba. U jeho zrodu stál František Antonín Josef, hrabě von Holleweil. Ke konci 17. stol. nebo začátkem 18. stol. bylo prodlouženo západní křídlo. Ve 20 stol. vyúžíván jako škola, dnes hotel.
 Červená Řečice
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Červená Řečice
Na místě zámku byla postavena cca v 2. pol. 13. stol. tvrz. Ve 14. stol. opevněna a rozšířena na hrad. V 60. l. 16. stol. přestavěn Šebestiánem Leskovcem na renesanční zámek. Po r. 1620 v majetku pražského arcibiskupství, r. 1948 zestátněn. Od r. 2011 postupně opravován, přístupný od 2.7.2013.
 Čížkov
607.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Čížkov
Zámek postaven roku 1785. Dnešní podoba zámku je z 19. století, kdy byl zámek majetkem rodiny Walser a je dílem pozdně empírové přestavby. Po roce 1945 sloužila budova potřebám zemědělského družstva – převážně bytovým účelům, dnes je zámek prázdný.
 děkanství
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Humpolec
Barokní budova fary (později povýšené na děkanství) byla postavena r. 1732. Jedná se o dvoupatrovou budovu s půdorysem ve tvaru písmene L. Fasáda obrácená směrem do náměstí je plasticky členěna se zdůrazněním střední části, v níž je umístěn vjezd. Nad ním je nika se soškou sv. Jana Nepomuckého.
 děkanství
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Pacov
Historie pacovské farnosti sahá do poloviny 14. století. Fara zde byla povýšena na děkanství roku 1803. To sídlí v barokní budově z 18. století, upravené v polovině 19. stol. V minulém režimu zde byla zemědělská škola, dnes opět duchovní správa. V budově repliky obrazů z 18. století.
 děkanství a kaplanka
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Pelhřimov
Na místě současných barokních budov stával po roce 1400 gotický dvorec, chráněný městskými hradbami. Po požáru v roce 1766 byla středověká stavba nahrazena barokní. Průčelí pochází z konce 18. století. Ze středověké stavby se zachovaly stavební detaily, jako jsou portálky a kamenná ostění oken.
 Drechselova vila
Pelhřimov
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Evropsky významná kubistická stavba podle projektu architekta Pavla Janáka. Vystavěna v letech 1912–1913 stavitelem Karlem Postráneckým pro Jana Drechsela, tehdejšího pelhřimovského okresního hejtmana a císařského radu. Dnes firemní sídlo.
 evangelický kostel
Humpolec
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Jednolodní obdélný kostel z l. 1861–62, postaven podle návrhu J. Martina. Uvnitř vybavení z druhé pol. 19. stol. od truhláře Zlámala a sochaře Votočky.
 fara
sakrální památky, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nový Rychnov
Farní budova z 18. století, přestavěna do dnešní podoby roku 1837. Na průčelí jsou sluneční hodiny z 19. století a štukový erb arcibiskupa Příchovského.