Turistické cíle v okolí obce Praha 10-Uhříněves

Původně klášterní kostel voršilek, postavený v letech 1725–27 podle projektu K. I. Dientzenhofera. Po zrušení kláštera 1784 vojenské skladiště, 1861–1902 posádkový evangelický kostel, poté katolický pro důstojnickou kadetku. Po roce 1945 bez využití, velká oprava na přelomu 80. a 90. let 20. stol.

Barokní kostel se dvěma průčelními věžemi postavený v letech 1730–1739 podle návrhu K. I. Dientzenhofera ve Vyšehradské ulici na Novém městě. Schodiště a zeď zahrady vybudovány v roce 1776 podle návrhu arch. A. Schmidta.

Gotický kostelík se zachoval s minimem pozdějších zásahů. Typickým prvkem je drobná zděná sanktusová věžička nad zdvojeným vítězným obloukem.

Gotický kostel založen r. 1348, renes. i barokně upravován. Dnešní vzhled od Josefa Mockera z r. 1879. Interiér zůstal čistě barokní. Při chrámu býval jeden z největších hřbitovů Prahy, proto dodnes kolem mnoho náhrobků. V sousedství samostatně stojící vysoká zvonice, tzv. Jindřišská věž.

Kostel sv. Jiří je farní kostel, postavený v gotickém slohu. První zmínka sahá do r. 1217. Od r.1365 do husitských válek jsou známi všichni faráři. Po husitských válkách fara zanikla, obnovena koncem 17. st.. V r. 1892 byl v kostele udělán trámový strop. V r. 1987 bylo opraveno zdivo kostela a věže.

Původní rotunda z 1. čtvrtiny 12. století, v pol. 14. st. přistavěna Olbramovici loď s presbytářem, r. 1557 Smiřickými předsíň a poč. 18. stol. sakristie. Další drobné úpravy v 19. stol, r. 1888 přistavěno schodiště na kruchtu.

Původně zřejmě románský venkovský kostelík, poprvé připomínán 1234. Úpravy 1311, 1659–77 (po švédském vypálení 1639) a 1899 (nová loď). Hřbitov sloužil do roku 1886, dnes většina náhrobků zanikla.

V lokalitě u bubenského brodu stál kostel nejpozději ve II. polovině 11. století. Po jeho zániku (povodeň?) byla na stejném místě postavena románská svatyně, u níž dočasně sídlili dominikáni (1225–45). Nynější stavbu z přelomu 14. a 15. století uzavřela 1578 klenba. Puristická rekonstrukce 1892–95.

Jedna ze tří svatyň jezuitské koleje v Klementinu z let 1711 – 1715. Postavil jej A. Lurago podle projektu F. M. Kaňky. V interiéru plastiky M. B. Brauna a oltářní obraz P. J. Brandla.

Rotunda ze III. čtvrti 12. století, původně zřejmě vlastnický kostel. Gotické úpravy ze 14. století a pozdější zásahy překryla puristická restaurace, provedená v letech 1863–65 dle projektu Ignáce Ullmanna, kterou respektovaly i další opravy (1927, 90. léta 20. století). Dnes náleží starokatolíkům.

Špitální kostel byl založen před staroměstskými hradbami snad už na konci 12. století. První písemná zmínka je z roku 1281. Za husitských válek byl špitál zrušen, kostel se dostal do správy cechu řezníků a sloužilo se v něm podobojí. Roku 1788 jej Josef II. zrušil. Zbořen byl v letech 1900–1901.