Turistické cíle v okolí obce Čížkov

Antonín Sova byl český básník a spisovatel. Narodil se Pacově. Jeho pomník stojí v parku před zámkem. Autorem je Jan Vítězslav Dušek. Vytvořil jej v roce 1938. Původně umístěn před muzeem, přenesen po r. 1945 na současné místo.

Asi v 1. polovině 18. stol. byla za vlastnictví Malovců původní tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1818 je zámek popsán jako patrová budova s dvěma nárožními rondely, sala terrenou v levém křídle a s vodotryskem v parku. Tuto podobu si zachoval dodnes.

R. 1757 manželé Jan Jiří Scheichart z Wienetalu a Antonie, rozená Pichmanová přestavěli starou tvrz v barokní zámek. Za dalších majitelů byly provedeny úpravy interiérů a v přilehlém zámeckém parku.

Původně gotický dům přestavěn po požáru v roce 1561 Janem Broumem z Chomutovic a Janem Kržem z Plotišť ve stylu italské renesance, později klasicistně a empírově upraven. Sídlil zde královský purkrabí. Nyní je zde Galerie M a Muzeum strašidel.

Původně gotický dům, přestavovaný renesančně, barokně i klasicistně. Jako radnice slouží od roku 1850, kdy sem byl úřad města přenesen ze zámku Říčanských. Dochován gotický sklep a renesanční podloubí. Dnes sídlo MÚ.

Třípatrová věž, součást městského opevnění, dnešní podoba je z roku 1584. Věžička pochází z roku 1774. V bráně jsou zazděny dvě kamenné pamětní desky ze zbořené branky Kolíbka.

Toskánský kamenný sloup s plastikou sv. Jana Nepomuckého z umělého kamene vznikl podle datace na soklu v roce 1703, tedy 18 let před světcovou kanonizací. Jan Nepomucký je zde znázorněn v obvyklé kompozici, s křížem v ruce a s pěticí hvězd, tvořící jeho svatozář. Roku 2001 byl sloup restaurován.

Renesanční tvrz z 16. století tvoří jádro jihovýchodní části dnešní usedlosti čp. 4. Tvrz zcela přestavěna, dochovaly se některé druhotně použité kamenické detaily a pozůstatek příkopu na východní straně.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724, rekonstruovaná v r. 2004. Stojí na okraji rozsáhlého parkového komplexu Městských sadů. V parku je naučná stezka o zajímavostech parku samotného i přírody Pelhřimovska.

Kvalitní barokní kamenická práce z počátku 18. století (snad z roku 1706, tedy téměř čtvrt století před světcovým svatořečením), kterou nechali zhotovit majitelé zdejšího (dnes zaniklého) zámku, rodina Ubelli ze Siegburgu. Socha světce v podživotní velikosti je vytesána z červené nučické arkózy.

Pískovcová plastika od sochaře Zdenka Vondráčka z Hořic, z let 1904–1906. Stojí na podstavci zdobeném reliéfy svatých. Reliéf na přední straně podstavce znázorňuje sv. Václava jako dítě, s babičkou sv. Ludmilou. Pod nohama světce je nápisová deska se slovy “Nedej zahynout nám, ani budoucím”.

Barokní měšťanský dům z druhé poloviny 18. století si uchoval, jako jedna z mála budov v Pacově, rysy typické pro barokní zástavbu městečka. Velká jednopatrová obdélníková stavba má mansardovou střechu a střední jednoosý rizalit. V budově sídlilo od roku 1930 městské muzeum (dnes sídlí v zámku).