Turistické cíle v okolí obce Těchoraz

Pozdně gotická kamenná pilířová boží muka. Ze soklu vyrůstá bílý oktogonální pilíř ukončený čtvercovou hlavicí. Ukončen komolou jehlancovou stříškou a rytým letopočtem 1609. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1963.

Jednoduchá žulová boží muka z 18. století na rozdvojení cesty ze Zachotína, které dále pokračují na Mysletín a Častonín. Boží muka jsou částečně poškozena, na vrcholu chybí (pravděpodobně kovový) křížek. Obrázek v mělké nice je moderní.

Barokní žulová boží muka byla postavena roku 1718. Sokl mají hranolový, zdobený diamantovou bosáží a je na něm nápis: letha panie / 1718 / tyto nowy Bozy muka / dal wystawety Martin / Vita ke cti a chwale / Bozy a nejswetejsí / rodicky Bozy panni / Marye dne 28. Oktob. / Opravila obec / 1942.

Kamenná, pravděpodobně pozdně gotická boží muka mají okosený hranolový dřík bez ozdob. Čtyřboká lucerna má hlubokou niku ve tvaru gotického oblouku, ve které je obrázek malovaný na plechu. Vrchol kaplice je tvořen sedlovými stříškami, zakončenými kovovým křížkem. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

Prostá pilířková žulová boží muka u cesty mezi Novým Rychnovem a Čejkovem. Jejich stáří není doloženo, snad jsou z 17. či 18. stol. Na kamenném podstavci stojí polygonální dřík s jednoduchou hlavicí. Na vrcholu je fragment kovového dvouramenného kříže. Boží muka jsou památkově chráněna od r. 1958.

Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Nedatovaná mohutná zděná boží muka, pravděpodobně z doby končícího baroka, vzhledem podobná několika dalším božím mukám na okraji Želivi. Mají obloukovitě zaklenuté niky, římsu a taškami pokrytou stanovou střechu. Na vrcholu stojí drobná pískovcová soška Krista. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Stanislav Houska ze Zahrádky r.1574 vystavěl tvrz. R.1743 tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1893 zámek upraven v pseudorenesančním slohu.

Na místě zámku byla postavena cca v 2. pol. 13. stol. tvrz. Ve 14. stol. opevněna a rozšířena na hrad. V 60. l. 16. stol. přestavěn Šebestiánem Leskovcem na renesanční zámek. Po r. 1620 v majetku pražského arcibiskupství, r. 1948 zestátněn. Od r. 2011 postupně opravován, přístupný od 2.7.2013.

Zámek postaven roku 1785. Dnešní podoba zámku je z 19. století, kdy byl zámek majetkem rodiny Walser a je dílem pozdně empírové přestavby. Po roce 1945 sloužila budova potřebám zemědělského družstva – převážně bytovým účelům, dnes je zámek prázdný.

Historie pacovské farnosti sahá do poloviny 14. století. Fara zde byla povýšena na děkanství roku 1803. To sídlí v barokní budově z 18. století, upravené v polovině 19. stol. V minulém režimu zde byla zemědělská škola, dnes opět duchovní správa. V budově repliky obrazů z 18. století.

Barokní budova fary (později povýšené na děkanství) byla postavena r. 1732. Jedná se o dvoupatrovou budovu s půdorysem ve tvaru písmene L. Fasáda obrácená směrem do náměstí je plasticky členěna se zdůrazněním střední části, v níž je umístěn vjezd. Nad ním je nika se soškou sv. Jana Nepomuckého.