Turistické cíle v okolí obce Pavlov

nebo vyberte

Pavlov

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 207 záznamů, 11 / 18 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 kostel sv. Jiří
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Božejov
Původně gotický kostel z r. 1359, v letech 1634 – 1657 přestavěn raně barokně. V presbytáři raně barokní fresky z první poloviny 17. století. Zařízení je většinou barokní, v sakristii gotická kamenná křtitelnice.
 kostel sv. Kateřiny
Svatá Kateřina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Počátky
Poutní kostel poprvé uváděn v roce 1553. Po třicetileté válce chátral. V r. 1730 byl přestavěn do současné barokní podoby, snad podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Při opravě střechy roku 1887 byla nalezena destička s datem 1587.
 kostel sv. Maří Magdalény
599.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Růžená
Kostel z počátku 13. století prošel několika přestavbami, současný krov lodi pochází ze dřeva, poraženého v letech 1501–2. Opravu po třicetileté válce dokládá letopočet nad hlavním vchodem. Obklopen hřbitovem, v dobrém stavu.
 kostel sv. Maří Magdalény
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Červená Řečice
Původně ranně gotický opevněný kostel, vystavěný před rokem 1283 pražským biskupem Tobiášem z Bechyně. Dnešní podoba je z roku 1734, kdy byl obnoven po požáru z roku 1732.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Častrov
Původně gotický kostel, dnes pozdně barokní stavba. Založen kolem roku 1350 Dobešem z Bechyně. Současná podoba z roku 1722. Zajímavé jsou hodiny umístěné v šindelem kryté báni.
 kostel sv. Petra a Pavla
410.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Želiv
Původně románská stavba (kvádrové zdivo odhaleno na exteriéru), přestavěná barokně (snad podle projektu Santiniho).
 kostel sv. Petra a Pavla
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Libkova Voda
Kostel sv. Petra a Pavla založen kolem roku 1340, připomínán roku 1355. Barokně přestavěn v letech 1686–1691, v roce 1719 a 1842 vyhořel. Věž přistavena v roce 1873. Zařízení pseudogotické.
 kostel sv. Petra a Pavla
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Batelov
Pozdně barokní neorientovaný obdélný kostel s půlkruhovým závěrem z let 1755–1760. Vystavěn Wolfgangem Filserem na náklady baronů de Klee. V roce 1836 klasicistně přestavěn, tehdy získal dvouvěžové průčelí i nové trojramenné schodiště. Mobiliář z přelomu 18. a 19. stol. Chráněn od roku 1958.
 kostel sv. Tomáše z Canterbury
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Cerekev
Současný kostel vystavěn v letech 1750–60 v barokním slohu. Kostel je jednolodní neorientovaná stavba s mohutným průčelím a hranolovitou věží na druhém konci kostela, jejíž zdivo pochází z původního gotického kostela.
 kostel sv. Václava
640.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Branišov
Barokní kostel sv. Václava postaven na místě starší kaple v letech 1749–1751, snad Anselmem Luragem. Památkově chráněn je celý areál, sestávající kromě kostela z hřbitova, márnice, ze zděné ohradní zdi a z dvojice bran v ohradní zdi, situovaných po obou stranách vstupu do kostela.
 kostel sv. Vavřince
518.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Rynárec
Původní románský kostel nejprve přestavěn goticky a poté roku 1733 barokně. R. 1749 poprvé opravován a poslední oprava provedena r. 2005. Z původního románského kostela pochází věž, ovšem barokně přestavěná. Kostel je jednolodní, obdélníková stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem
 kostel sv. Víta
Pelhřimov
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Nejstarší sakrální stavba Pelhřimova, vysvěcena r. 1236. Původně farní, poté filiální, poté hřbitovní a nakonec gymnasialní. R. 1614 renesančně přestavěn, barokní přestavba z l. 1739–1740. Dnes výstavní síň a galerie.