Turistické cíle v okolí obce Horní Slatina

Kaple sv. Veroniky stojí naproti udržovanému pramenu západně od Babic. Podle pověsti vznikla roku 1805, když zdejší voda vrátila zrak francouzskému vojákovi, vracejícímu se z bitvy u Slavkova. Ten pro ni namaloval obraz světice. Původní dřevěná kaplička byla roku 1847 nahrazena zděnou.

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.

Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.

Klášter františkánů zřízený u staršího kostela sv. Víta r. 1455. Roku 1468 klášter poničen vojsky Matyáše Korvína, roku 1558 františkáni vyhnáni, nakrátko se vrátili v l. 1673–76. Budovy konventu poté zbořeny, kostel upravován po r. 1770, zrušen r. 1785, od r. 1790 v majetku města.

Františkánský klášter byl postaven nadáním dačického primátora Matyáše Jiřího Kapety v letech 1660–72. Zrušen 1950, poté městské museum. Řádu navrácen po roce 1990, od roku 1997 slouží bosým karmelitánkám. V nedávných letech celková obnova.

Klášter vznikl postupným rozšiřováním areálu kolem kaple, postavené po roce 1735 na náklady Matěje Jindřicha Butze z Rolsbergu. Karmelitáni zde působili od roku 1908. Obnoven po roce 1990, kdy byl důkladně rekonstruován.

Premonstrátský klášter z počátku 13. stol., po několika požárech mnohokrát přestavěn, součástí areálu je i barokní kostel sv. Petra a Pavla ze 17. stol.

Objekt zvaný "nová" rezidence, jehož výstavba započala počátkem 60. let 18. století, sloužil především jako sídlo správy knínického statku, který vlastnili telčští jezuité. Od počátku 19. století byla budova označována jako zámek. Dnes je sídlem OÚ.

Kostel na telčském Starém Městě vznikl zřejmě nejpozději ve 13. stol. Nejstarší dochované části dnešní stavby pocházejí z konce století následujícího, většina kostela je barokní. Součást areálu dodnes funkčního zařízení sociálních služeb a hřbitova.

Gotická část kostela ve Starém Hobzí pochází 13. století, postupně rozšiřována ve dvou následujících stoletích. Po roce 1630 přistavěna nová loď, klasicistně upravená roku 1832.

Raně barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1696 je filiálním kostelem farnosti Kdousov bez pravidelných bohoslužeb. Za presbytářem se nachází soubor náhrobků francouzské šlechtické rodiny Ségur-Cabanac. Areál kostela se hřbitovem je od r. 1958 památkově chráněn.

Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Dešné je pozdně gotická stavba z r. 1494, později renesančně upravená a doplněná barokními kaplemi. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.