Turistické cíle v okolí obce Báňovice

nebo vyberte

Báňovice

Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH)
Nalezeno celkem 212 záznamů, 2 / 18 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 boží muka
503.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Radkov
Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří. Mají sokl zdobený psaníčky, mírně soudkovitý dřík a lucernu s mělkými nikami, zakončenou koulí a dvojitým kovovým křížem. Niky jsou v současnosti prázdné. Typově odpovídají barokním božím mukám, hojně rozšířeným v Telči a okolí. Nejsou památkově chráněná.
 boží muka
533.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Dolní Vilímeč
Žulová sloupková boží muka z r. 1730 v provedení typickém pro tuto část Vysočiny. Mírně se zužující sloup stojí na hranolovém soklu s rytými rámy. Čtyřboká kaplice s mělkými vpadlinami je završena komolým jehlanem s koulí a kovovým křížem. Na boku kaplice je nápis: KE CTI / A CHVÁLE / BOŽÍ / 1730.
 boží muka
459.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Vratěnín
Raně barokní boží muka u silnice na Uherčice nedaleko bunkru zv. "řopík". Datována do roku 1637 na vršku dříku. Z mušlového vápence; na čtvercovém podstavci je umístěn hranolový dřík s vrcholovou hlavicí s erbem a datací a končící figurou Ježíše Krista s trnovou korunou a nápisem: "Ecce Homo".
 boží muka
mírový sloup
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Jemnice
Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka na čtvercové čtyřstupňové podezdívce byla vytvořena na počátku 17. století. Roku 1814 na ně byl vytesán nápis, oslavující porážku napoleonských vojsk a ukončení válek. Proto se této památce říká též mírový sloup. Boží muka byla obnovena v roce 2008.
 Brázdův mlýn
533.0 m. n.m.
Drexlerův mlýn
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Vystrčenovice
Brázdův mlýn u Vystrčenovic byl založen kolem roku 1700 premonstrátským klášterem v Nové Říši. V 30. letech 20. stol. měl 2 kola na svrchní vodu. K mletí sloužil do 40. let 20. stol., později fungoval jako pila. Patrový objekt s erbem ve štítě dnes slouží k bydlení a není veřejně přístupný.
 Budeč
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Budeč
Raně barokní zámek z 2. pol. 17. st. vznikl přestavbou bývalé tvrze. Zámek má čtyřkřídlou dispozici, SZ křídlo je patrové, přízemí s oblouky na pilířích, v patře zasklené arkády s oblouky. Veřejnosti je nepřístupný.
 Budeč
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Budeč
Reliéfní zbytky hrádku, založeného patrně rakouskými pány z Trnavy, nacházejícího se na výběžku do rybníku, naproti budečskému zámku. Dnes na jeho místě stojí kaple P. Marie Sněžné.
 Budíškovice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihočeský kraj, Budíškovice
Rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek z roku 1681 postavený na renesančních základech baronem Maxmiliánem Leopoldem Catelmo. V letech 1760–1945 ve vlastnictví rodu Wallis. V současnosti domov důchodců.
 Budkov
500.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Původní gotická tvrz z r. 1353, v l. 1545–55 přestavěna na renesanční zámek. V 18. st. interiéry přest. barokně. Nádvoří obklopeno arkádami s toskánskými sloupy. U zámku anglický park a vodní zahrada s kanály a jezírky. V zámku umístěn dětský domov.
 bunkr LO vz. 37 9/1263/A-140S
459.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Vratěnín
Bunkr LO vz. 37 zv. "Řopík" stojí u silnice na Uherčice nedaleko božích muk. Lehké opevnění z let 1936-1938 (datum betonáže 1938). Není upraven jako muzeum; částečně poškozen.
 Černíč
461.0 m. n.m.
mlýn - vodní, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.
 Červený Hrádek
520.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj
Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.