Turistické cíle v okolí obce Suchdol nad Lužnicí

Brána vznikla jako součást zachovalého městského opevnění. Nahradila v 19. století (1831) starší nevyhovující původní bránu. Brána postrádá zřetelný fortifikační účel a stala se spíše prvkem reprezentace města. Stojí v městské památkové zóně Nové Hrady a je památkově chráněná.

Dřevěný betlém se sochami Svaté rodiny v životní velikosti v parčíku na návsi naproti kostelu sv. Jakuba Staršího v Jílovicích.

Dům v sousedství Dolní brány, která na něj navazuje. Postaven v roce 1831, v polovině 19. století četnická stanice, na počátku 20. století noční obydlí hlídače u brány. Patrový dům s jednoduchými průčelími členěnými pouze patrovou, korunní a podokenní římsou. Nyní penzion - soukromý majetek.

Měšťanský dům s výjimečně zachovaným renesančním průčelím z roku 1544 (podloubí, patro a spodní část štítové atiky), doplněné později o horní část atiky se stylisovanými opevňovacími prvky. Zadní průčelí novorenesanční, interiér novodobý (hotel).

Areál fary na náměstí jižně od kostela sv. Mikuláše. Klasicistní budova fary pochází z přestavby v l. 1816 - 1820. Patrová budova na obdélném půdoryse s vjezdovou bránou a hospodářskými budovami ve dvoře. Vzácně dochovaný komplex venkovské fary s klenutými sklepy a přízemím i interiérového zařízení.

Pozdně barokní jednopatrová budova fary vedle kostela Nanebevzetí Panny Marie. Postavena současně s kostelem ve 3. čtvrtině 18. století s hospodářským dvorem. Památkově chráněno.

Tvrz Hluboká u Borovan stávala u rybníka uprostřed vsi. Pochází z 1. poloviny 14. století a 1. zmínka o ní je z r. 1357 (Držislav z Hluboké). Koncem 15. století, kdy se dostala do majetku augustiniánů v Borovanech, začíná chátrat a postupně zaniká. Terénní náznaky. Nepřístupno-soukromý majetek.

Tvrz stávala na ostrohu nad potokem za stejnojmennou vsí u Trhových Svinů. Existovala od první poloviny 14. století do husitských válek. Dnes pouze terénní nerovnosti.

Hraniční kameny vyznačují starou zemskou česko-rakouskou hranici. Hranice dlouho nebývaly vůbec vytyčeny, později se používala znamení na stromech (vysekané pruhy kůry, kříže, později erby), zídky, valy atp. Hraniční kameny začaly být hromadně používány od tereziánské doby (18. stol.).

Kámen republiky, umístěný na rakouské hranici vojáky v době ohrožení Československa v roce 1938 před sídlem jejich posádky.

Kamenný kříž s korpusem Ježíše Krista na vysokém hranolovém soklu. Umístěn na hřbitově ve východní části města u hrobů členů řádu servitů. Památkově chráněný.

Neorientovaná novorománská kaple z r. 1903 v zaniklé obci Kropfschlag. Od konce 2. sv. války chátrala. Na konci 20. století z ní byla zřícenina bez střechy, oken a dveří a se zhrouceným štítem. Postupně opravena mezi l. 2000 - 2025. Kaple by měla sloužit jako památník zaniklé vsi a koncertní síň.