Turistické cíle v okolí obce Pohorská Ves

Kamenná sloupková boží muka, dle vzhledu pravděpodobně barokní, stávala původně v Dlouhé Stropnici. Mají toskánský sloupek, hranolová kaplice má na všech stranách mělké, trojúhelníkovitě zakončené niky s moderní výzdobou. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Kamenná pilířková boží muka se čtyřbokou kaplicí severovýchodně od vesnice u Lomského rybníka. Typ užívaný od 16. století. Památkově chráněná.

Žulová boží muka pozdně gotického typu z 16. století, náležející k trhovosvinenskému souboru. Mají okosený čtyřboký dřík a kaplici s mělkou nikou. V nice je novodobý obrázek, na vrcholu nový jednoramenný kovový kříž. Na patě dříku je vyryt rok opravy 1818. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Torzo kamenných, pozdně renesančních sloupkových božích muk z r. 1593. Dřík má formu toskánského sloupu s entazí (soudkovitým rozšířením) a s krycí deskou. Kaplice se nedochovala. Na vrcholu je fragment kovového kříže. Boží muka jsou zapsána v památkovém katalogu, památkově chráněná nejsou.

Kamenná boží muka, pravděpodobně z konce 19. či začátku 20. století stojí na okraji lesa pod Kraví horou. Na okoseném hranolovém dříku mají relativně masivní kaplici s mělkou, obloukově zakončenou nikou, dnes prázdnou. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Kamenná boží muka stojí u silnice procházející vesnicí. Datovaná rokem 1869. Na štíhlém toskánském sloupku zakončeném čtyřbokou kaplicí; v mělkých nikách obrázky. Na vrcholu kaplice železný kříž. Nejsou kulturní památkou.

Kamenná pilířková boží muka byla vztyčena severně od obce Veveří u cesty na Nové Hrady v roce 1845. Jsou zdobena rytými rámy, na podstavci mají kromě letopočtu špatně čitelné iniciály I. W. V mělké nice kaplice je novodobý obrázek. Na vrcholu je jednoduchý kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Kamenná boží muka stojící u silnice ze Šejb do rakouského Harbachu. Datována na podstavci do roku 1902. Na čtyřbokém podstavci je umístěn okosený hranolový dřík, zakončený na výšku obdélnou kaplicí se štítky. Na třech stranách (kromě zadní) mělké niky se svatými obrázky. Nejsou kulturní památkou.

Novogotická hrobka posledních majitelů panství Nové Hrady, hrabat z rodu Buquoy, byla postavena v letech 1890–92 podle projektu Josefa Schulze na zdejším novém hřbitově, založeném ve východní části města roku 1810. Mosaika v tympanonu dílem Maxe Švabinského.

Buquoyská rezidence vznikla v l. 1634–44 přestavbou rožmber. panského domu, kterou zadala hraběnka Marie Magdalena Buquoyová. Rezidence v l. 1636 a 1644 rozšířena, r. 1718 zvýšena. Po dostavbě zámku (1806) rezidence upravena na kanceláře a byty úředníků. Později sídlo okresního soudu, dnes hotel.

Zprvu snad gotická, poté renesanční tvrz upravená v 19. století na domy čp. 31 a 33. Byla součástí rozparcelovaného dvora, jehož zahradu ohrazovala dochovaná zeď, která však nesloužila k opevnění tvrze. S tvrzí nesouvisí ani blízký statek s bránou.

Tvrz Cuknštejn vystavěl v letech 1489–1491 vladyka Vilém Pouzar z Michnic. Za českého stavovského povstání 1618–20 zpustošena císařskými vojáky a darována generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. Dnes probíhá postupná rekonstrukce.