Turistické cíle v okolí obce Kaplice

Silniční most přes Malši v lokalitě zv. U Houdků. Nejstarší betonový most na našem území. Na jednom příčníku letopočet výstavby či uvedení (?) do provozu - 1913; u paty mostního oblouku 2019 - datum opravy a rekonstrukce. Obloukový, se zavěšenou železobetonovou mostovkou, kolmý bez křídel.

Telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou Slabošovka (35 m, 624 m n. m.) byl postaven r. 2002. Rozhledna měla původně stát na nejvyšším vrchu Slepičích hor Kohout; stavba tam však nebyla povolena. Vlastníkem společnost T-mobile. Vyhlídková plošina je ve výšce 24 m.

Vysoce hodnotné barokní sousoší Nejsvětější Trojice na sloupu pochází z roku 1764. Autor není znám. Pouze baldachýn kryjící dílo byl doplněn při restaurování roku 2005. Sousoší je od roku 1958 památkově chráněno.

Kamenný žulový smírčí kříž na rozcestí vedle božích muk. Ojedinělá památka tohoto druhu v Jihočeském kraji. Památkově chráněný.

Kamenná barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z 1. pol. 18. stol. Koncem roku 2006 byla celkově zrestaurovaná. Jan Nepomucký zemřel mučednickou smrtí r. 1393; v 2. pol. 17. stol. byl jeho příběh znovuobjevený a r. 1729 došlo k jeho svatořečení v Římě. Patří k nejvýzn. světcům českého baroka.

Profilovaný kamenný obdélný podstavec, v dolní části konkávně rozšířený, stojící na čtvercovém soklíku. Je zakončen segmentovou římsou s vrcholovou deskou, na které stojí socha sv. Jana Nepomuckého přibližně v životní velikosti znázorněná v tradičním pojetí. Datace nezjištěna.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí ve spodní části náměstí v parku vedle kašny, jihozápadně od budovy radnice. Světec v nadživotní velikosti, v obvyklém pojetí na architektonickém soklu, obehnaném kuželkovou balustrádou. Vytesána v roce 1726. Památkově chráněná.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí uprostřed malého parčíku na náměstí Jana Gurreho. Na čtyřbokém profilovaném podstavci se čtvercovým soklem je vztyčen kulatý kamenný sloup s prstencem, hlavicí a krycí deskou, na které je umístěna socha světce v tradičním pojetí. Z roku 1729 - vytesán na podstavci.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Barokní sousoší na náměstí se skládá z nosné architektury se sochami tří světců a sochami dvou puttů a dekorativní kartuše. Podle pramenů z poloviny 18. století - 1733 až 1750 - patrně z okruhu českobudějovické dílny Ditrichovy či Zinnerovy. Památkově chráněné.

Zřejmě druhý židovský hřbitov v Rožmberku byl zřízen v 17. století v jižním hradebním parkánu. Devastaci začali nacisté, dokončili ji čeští novoosídlenci po roce 1945. Zachovalo se několik náhrobků na pozemku za domem čp. 103.

Poplužní dvůr v západní části vsi Štěkře ukrývá ve své obytné budově zbytky sídla zdejších zemanů. Ti zde seděli do pol. 15. stol., od jehož konce dvůr patřil poddaným. Současní majitelé zde s nucenou komunistickou přestávkou sídlí přes 300 let.