Turistické cíle v okolí obce Blansko

Kamenná boží muka, pravděpodobně z konce 19. či začátku 20. století stojí na okraji lesa pod Kraví horou. Na okoseném hranolovém dříku mají relativně masivní kaplici s mělkou, obloukově zakončenou nikou, dnes prázdnou. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Žulová boží muka dle špatně čitelné datace z roku 1653 s nezvykle nízkým osmibokým dříkem. Přímo na dříku stojí masivní kaplice s velmi mělkými nikami, dole neuzavřenými, zakončenými trojúhelníkovými štítky. Na vrcholu má nízký kamenný štítek, zdobený ornamenty. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Kamenná sloupková boží muka neznámého stáří (snad z 18. nebo 19. století) mají hranolový podstavec, dřík ve tvaru bachraténého toskánského sloupu s čtyřbokou (pravděpodobně mladší opravenou) kaplicí. Jsou postavena severně od středu Žumberka v části Chudějov. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka v extravilánu na návsi, nedaleko pomníku obětem 1. světové války. Sloupek božích muk sem byl z původního místa přenesen a nová krycí deska s kaplicí doplněny v roce 2012.

Kamenná stélová boží muka nedaleko kaple ve svahu u cesty do osady. Datována na spodní části podstavce v průčelí do roku 1886. Stojí na vyšším hranolovém podstavci a jsou ve tvaru obdélníku s hlubším, kónicky zakončeným výklenkem, nyní prázdným. Vrchol je zakončen kuželkou se seříznutou špicí.

Robustní kamenná gotizující pilířková boží muka z 16. nebo 17. století. Stojí severně od obce při silnici do Meziříčí. Dřík mají ve spodní části čtyřboký, výše okosený do osmibokého. Kaplice je nezvykle tvarovaná, masivní, s hlubokou, trojúhelníkovitě zakončenou nikou. Nejsou památkově chráněná.

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Slovanské hradiště z 8.-9. století. Skládá se z malé akropole a dvou rozlehlejších předhradí, která byla oddělena opevněním (zachovány pozůstatky tří valů). Patřilo k jedenácti nejstarším slovanským sídlištím v jižních Čechách. V raném středověku plnilo funkci mocenského centra širšího okolí.

Středověké tvrziště ve vsi. Tvrz stavěna mezi léty 1357-1369, stavebník Trojan z Doubravice, pak z Březí. Po prodeji Petru Vokovi z Rožmberka r. 1601 ztrácí tvrz rezidenční funkci a postupně zaniká. Zachovány valy a zčásti i příkop. Nově identifikováno teprve r. 2003, předtím v literatuře neuváděno.

Hamr založený v roce 1780, byl v provozu do roku 1950. Rekonstrukce proběhla v letech 1990–95. Je stále funkční technickou památkou, podle provozovatelů jsou v celé ČR už pouze tři a tento je navíc největší a nejdéle v provozu.

Rozsáhlý zámecký areál postavený na místě někdejšího hradu Vítkovců ze 13. stol. Rožmberkové začali s přestavbou na renesanční zámek. Následovaly barokní přestavby. Zachovalo se zde unikátní barokní divadlo.

Zprvu snad gotická, poté renesanční tvrz upravená v 19. století na domy čp. 31 a 33. Byla součástí rozparcelovaného dvora, jehož zahradu ohrazovala dochovaná zeď, která však nesloužila k opevnění tvrze. S tvrzí nesouvisí ani blízký statek s bránou.