Turistické cíle v okolí obce Mříč

Podzemní důl na kaolin, v činnosti ve II. polovině 19. století, v následujících desetiletích se využívaly produkty, vzniklé původně jako odpady při těžbě.

Nikdy nedokončený vyhlídkový altán s památníkem maršála Karla I. Filipa von Schwarzenberg, velitele rakouských vojsk za napoleonských válek. Stavba podle projektu Jana Sallaby byla zastavena pro nedostatek financí. Po roce 1945 se zcela opuštěný objekt postupně ztratil v přerostlém lese.

Komplex bývalého panského domu v městysi Lhenice z přelomu 16. a 17. stol., zdobený sgrafity. V soukromém vlastnictví; rod Gregorů vlastní toto sídlo přes dvě staletí, vyjma doby komunistické vlády. Zrekonstruováno na počátku 21. století.

Předměstský dvůr s reprezentativní obytnou částí, označovanou někdy jako zámeček; první renesanční sídlo vzniklo za solního úředníka Ehrenpreise. Dnešní podoba pravděpodobně z pol. 70. let 18. století (za Franze Antonína Maurera). Dnešní název je podle předposledního vlastníka. Sídlo několika firem.

Panské sídlo, v l. 1440 a 1444 je odtud zmiňován Jan z Pořešína. R.1473 umírá Jeremiáš z Plavnice a Plavničky. Bři Mikuláš a Jiří Plavničtí prodali r.1528 statek Janovi z Rožmberka, načež byl dvůr přestavěn Jakubem Krčínem z Jelčan v renesančním slohu. V l.1563–64 přistavěn pivovar a ovčín.

Zdrž na plavení dřeva - rechle s lávkou pro pěší v zákrutě řeky Malše na okraji obce. Nosnou konstrukci tvoří dva zděné kamenné pilíře, vpravo skála. Lávka je železná, pravé pole je opatřeno pohyblivými železnými česlemi. Vybudována v letech 1895-1896 velkostatkem hraběte Karla Buquoye.

Jednoduchý hranolový pomník z roku 1946. Sestavený z kamenných kostek, s nápisovou deskou a vrcholovým prostým křížem. Stojí na konci parčíku u silnice nedaleko kostela Panny Marie Královny Andělů.

Zřícenina hradu. Připomínaný prvně r. 1312, založen Bavory ze Strakonic. Směnou za Vitějovice přešel do rukou příbuzných vladyků, kteří se po něm psali. Po r. 1423 se stal maj. Rožmberků, kteří ho r. 1434 nechali zbořit (hrozba opevnění husity).

V pol.17.stol dominikáni přestavěli tvrz na zámek. V druhé pol. 20. stol. sloužil jako byty. V současnosti z větší části opuštěný, chátrá. Nepravidelný půdorys zámku nasvědčuje složitému stavebnímu vývoji. V západní části lze tušit věž původní tvrze.

Kamenný pranýř z roku 1592 vyrobený z místní žuly. I přes pozdní dobu svého vzniku dodržuje tradiční pozdně gotickou formu, obvyklou na obdobných zařízeních v okolí (např. Vyšší Brod, Hořice). Umístěn v těžišti svažitého přídolského náměstí.

Mohutná zděná čtyřpodlažní obdélná stavba s průčelním středním rizalitem a rovným štítem flankovaným drobnými věžičkami. Novostavba z r. 1892, rekonstrukce na hotel provedena v r. 2009. Objekt přístupný pro hosty hotelu. Památkově chráněn od r. 1995.

Goticko-renesanční budova, barokně upravená, sloužila jako sídlo prelátů krumlovského farního kostela. Postavena v pol. 14. stol., přestavěna pozdně goticky, renesančně (1576), barokně (1655, 1769), upravena 1865, restaurována 1897–1904 a na přelomu 70. a 80. let 20. stol. Dnes knihovna a galerie.