Turistické cíle v okolí obce Petříkov

Žulová pilířková boží muka gotizujícího tvarosloví stojí na rozcestí v zaniklé osadě Jedlice. Okosený dřík je zakončen kaplicí, z čelní strany s goticky zaklenutou nikou. V ní je novodobý obrázek Korunování P. Marie. Na vrcholu má srostlé kamenné křížky, typické pro gotická boží muka této oblasti.

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka s toskánským sloupkem z roku 1647, netypická v tomto regionu. Stěny lucerny se nedochovaly, zachovala se z ní pouze stříška tvarovaná do jehlance s projmutými stěnami, s kovovým křížkem a korpusem Krista. Boží muka jsou památkově chráněná od 3. 5.1958.

Kamenná pilířková boží muka s čtyřbokou kaplicí jsou umístěna na rozcestí v severovýchodní části vesnice. Pravděpodobně z 19. století. Památkově chráněná.

Kamenná sloupková boží muka cca 1 km jižně od Svéboh směrem na Horní Stropnici, na rozcestí do Olbramova. Datována na patce 1837. Památkově chráněná.

Kamenná sloupková boží muka severně od vesnice na rozcestí vedle kamenného smírčího kříže. Datována 1738. Památkově chráněná.

Kamenná sloupková boží muka v severní části obce na rozcestí při hřbitovu. Pozdně gotický tvar užívaný do 17. století. Součást souboru kamenných božích muk na Trhovosvinensku. Památkově chráněná.

Kamenná sloupková boží muka u silnice mezi Rychnovem u Nových Hradů a Mezilužím. Typ užívaný v 16. století. Dřík patrně pozdně gotický, kaplice novější. Památkově chráněná.

Středověké tvrziště ve vsi. Tvrz stavěna mezi léty 1357-1369, stavebník Trojan z Doubravice, pak z Březí. Po prodeji Petru Vokovi z Rožmberka r. 1601 ztrácí tvrz rezidenční funkci a postupně zaniká. Zachovány valy a zčásti i příkop. Nově identifikováno teprve r. 2003, předtím v literatuře neuváděno.

Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn z r. 1991 zahrnuje 3 km dlouhý úsek široké a ploché nivy řeky Stropnice jihovýchodně od města Borovany. Předmětem ochrany je komplex cenných společenstev vodní, mokřadní, rašeliništní a luční vegetace s výskytem mnoha vzácných a ohrožených rostlinných druhů.

Novogotická hrobka posledních majitelů panství Nové Hrady, hrabat z rodu Buquoy, byla postavena v letech 1890–92 podle projektu Josefa Schulze na zdejším novém hřbitově, založeném ve východní části města roku 1810. Mosaika v tympanonu dílem Maxe Švabinského.

Buquoyská rezidence vznikla v l. 1634–44 přestavbou rožmber. panského domu, kterou zadala hraběnka Marie Magdalena Buquoyová. Rezidence v l. 1636 a 1644 rozšířena, r. 1718 zvýšena. Po dostavbě zámku (1806) rezidence upravena na kanceláře a byty úředníků. Později sídlo okresního soudu, dnes hotel.

Hamr založený v roce 1780, byl v provozu do roku 1950. Rekonstrukce proběhla v letech 1990–95. Je stále funkční technickou památkou, podle provozovatelů jsou v celé ČR už pouze tři a tento je navíc největší a nejdéle v provozu.