Turistické cíle v okolí obce Hrádek

Žulová boží muka pozdně gotického typu z 16. století, náležející k trhovosvinenskému souboru. Mají okosený čtyřboký dřík a kaplici s mělkou nikou. V nice je novodobý obrázek, na vrcholu nový jednoramenný kovový kříž. Na patě dříku je vyryt rok opravy 1818. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Slovanské hradiště z 8.-9. století. Skládá se z malé akropole a dvou rozlehlejších předhradí, která byla oddělena opevněním (zachovány pozůstatky tří valů). Patřilo k jedenácti nejstarším slovanským sídlištím v jižních Čechách. V raném středověku plnilo funkci mocenského centra širšího okolí.

Středověké tvrziště ve vsi. Tvrz stavěna mezi léty 1357-1369, stavebník Trojan z Doubravice, pak z Březí. Po prodeji Petru Vokovi z Rožmberka r. 1601 ztrácí tvrz rezidenční funkci a postupně zaniká. Zachovány valy a zčásti i příkop. Nově identifikováno teprve r. 2003, předtím v literatuře neuváděno.

Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn z r. 1991 zahrnuje 3 km dlouhý úsek široké a ploché nivy řeky Stropnice jihovýchodně od města Borovany. Předmětem ochrany je komplex cenných společenstev vodní, mokřadní, rašeliništní a luční vegetace s výskytem mnoha vzácných a ohrožených rostlinných druhů.

Novogotická hrobka posledních majitelů panství Nové Hrady, hrabat z rodu Buquoy, byla postavena v letech 1890–92 podle projektu Josefa Schulze na zdejším novém hřbitově, založeném ve východní části města roku 1810. Mosaika v tympanonu dílem Maxe Švabinského.

Buquoyská rezidence vznikla v l. 1634–44 přestavbou rožmber. panského domu, kterou zadala hraběnka Marie Magdalena Buquoyová. Rezidence v l. 1636 a 1644 rozšířena, r. 1718 zvýšena. Po dostavbě zámku (1806) rezidence upravena na kanceláře a byty úředníků. Později sídlo okresního soudu, dnes hotel.

Hamr založený v roce 1780, byl v provozu do roku 1950. Rekonstrukce proběhla v letech 1990–95. Je stále funkční technickou památkou, podle provozovatelů jsou v celé ČR už pouze tři a tento je navíc největší a nejdéle v provozu.

Bývalou kapli sv. Jana Nepomuckého dala postavit r. 1897 v tehdy prosperující sklářské osadě Jiříkovo Údolí (Georgenthal) Filipína hraběnka Buquoyová. Když se po r. 1945 osada vylidnila, kaple chátrala a byla určena k demolici. V roce 1968 přeměněna na rekreační objekt, tomuto účelu slouží dodnes.

Národní přírodní rezervace Červené blato chrání jedno z nejhodnotnějších nížinných rašelinišť na našem území. Byla vyhlášena r. 1953 na rozloze 403 ha po skončení těžby rašeliny. Je přístupná po naučné stezce z býv. sklářské osady Jiříkovo Údolí, nyní části obce Petříkov.

Zbořený dvůr se zámečkem na okraji obytné zástavby v Mladém, předměstské části Českých Budějovic. Známý pobytem následníka trůnu Ferdinanda d´Este, jenž tehdy velel budějovické 38. pěší brigádě. Brutálně zbořen. Na jeho místě nevkusná napodobenina jakéhosi zámečku. Nyní soukromý objekt, nepřístupný.

Zprvu snad gotická, poté renesanční tvrz upravená v 19. století na domy čp. 31 a 33. Byla součástí rozparcelovaného dvora, jehož zahradu ohrazovala dochovaná zeď, která však nesloužila k opevnění tvrze. S tvrzí nesouvisí ani blízký statek s bránou.

Tvrz Cuknštejn vystavěl v letech 1489–1491 vladyka Vilém Pouzar z Michnic. Za českého stavovského povstání 1618–20 zpustošena císařskými vojáky a darována generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. Dnes probíhá postupná rekonstrukce.