Turistické cíle v okolí obce Hluboká u Borovan

Původně raně barokní fara ze 17. století, s pozdějšími úpravami a hospodářským zázemím při kostele Zvěstování Panně Marii. Nepřístupná.

Dvoukřídlá patrová budova s průjezdem, doplněná přízemními hospodářskými budovami uspořádanými kolem obdélného dvora. Patrně z konce 18. stol. s přestavbami v 19. a 21. stol. Při plošném průzkumu far v Jihočeském kraji r. 2020 hodnocena jako hodnotná a cenná stavba a doporučena k památkové ochraně.

Areál fary na náměstí jižně od kostela sv. Mikuláše. Klasicistní budova fary pochází z přestavby v l. 1816 - 1820. Patrová budova na obdélném půdoryse s vjezdovou bránou a hospodářskými budovami ve dvoře. Vzácně dochovaný komplex venkovské fary s klenutými sklepy a přízemím i interiérového zařízení.

Přízemní budova fary s předzahrádkou a vjezdovou branou na návrší pod kostelem sv. Prokopa. Její současná podoba pochází nejspíše z 19. století. Zachované klasicistní štíty.

Jednopatrová budova s valbovou střechou a s cennými interiéry. Její stáří sahá patrně až do 17. století. Na místě hospodářské budovy na severní straně byla přistavěna nová část podobná té původní, takže tvoří jednotný celek. Památkově chráněná.

Historický meteorologický sloup s uměleckou výzdobou z roku 1925. Kamenný sloup projektoval a zrealizoval sochař J. V. Dušek z Tábora. V jeho okénku i dnes naleznete meteorologické informace. U paty sloupu je povodňová značka ukazující výšku vody 3. září roku 1888. Technická památka.

Tvrz Hluboká u Borovan stávala u rybníka uprostřed vsi. Pochází z 1. poloviny 14. století a 1. zmínka o ní je z r. 1357 (Držislav z Hluboké). Koncem 15. století, kdy se dostala do majetku augustiniánů v Borovanech, začíná chátrat a postupně zaniká. Terénní náznaky. Nepřístupno-soukromý majetek.

Tvrz stávala na ostrohu nad potokem za stejnojmennou vsí u Trhových Svinů. Existovala od první poloviny 14. století do husitských válek. Dnes pouze terénní nerovnosti.

Hraniční kameny vyznačují starou zemskou česko-rakouskou hranici. Hranice dlouho nebývaly vůbec vytyčeny, později se používala znamení na stromech (vysekané pruhy kůry, kříže, později erby), zídky, valy atp. Hraniční kameny začaly být hromadně používány od tereziánské doby (18. stol.).

Trojlodní bazilika postavena během pěti měsíců r. 1924. Stavba je hodnotným dokladem architektury z té doby, tzv. rondokubismu. Uvnitř kostela kamenné sochy od sochaře Františka Bílka. Součástí sboru je i kolumbárium z listopadu r. 1947. Stavba přístupná v návštěvní době a během bohoslužeb.

Barokní kalvárie je z r. 1741 a sloup Nejsvětější Trojice naproti z r. 1740. Jsou dílem význačného budějovického sochaře Josefa Dietricha. Součást areálu dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Před rokem 1809 stávala mezi oběma díly brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.

Kamenná boží muka z r. 1931 se sochou Panny Marie z r. 1992.