Turistické cíle v okolí obce Závraty

Archaická kamenná sloupková boží muka byla postavena v roce 1630 na paměť morové nákazy. Mimořádná ukázka božích muk s přežívajícím pozdně gotickým tvaroslovím. Umístěním v otevřené návsi plní urbanistickou funkci pro náves i intravilán celé obce. Památkově chráněná.

Gotická žulová sloupková boží muka na návsi. Ve výklenku bývala barokní soška sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století; nyní je zde soudobá (?) soška světce. Boží muka z konce 15. století (datována 1492). Památkově chráněná.

Sloupková boží muka zřejmě z roku 1692 mezi domy čp. 961 a 962 na Pražské třídě. Z hranolového soklu vyrůstá toskánský sloup zakončený profilovaným abakem a kaplicí se stříškou a dvouramenným tepaným křížkem. Památkově chráněná.

Boží muka při staré silnici směr Kaplice (nyní ul. Budějovická). Kamenná sloupková s okoseným dříkem a hranolovou kaplicí s hlubokým výklenkem a na vrcholu s vysokým železným křížkem. Datována do roku 1726. Památkově chráněná.

Kamenná barokní sloupková boží muka z 1. poloviny 18. století. Toskánský sloup na vyšším soklu nese hranolovou kapličku s mělkými výklenky, jejíž kamenná stříška vydutého tvaru je ukončená koulí a kovovým křížkem. Památkově chráněná.

Novogotická zděná pilířová boží muka; datována letopočtem 1866 na pilíři. V nikách kaplice obrázky svatých. Hodnotu podtrhuje nezvyklé završení připomínající gotizující cimbuří a velmi dekorativní kovaný kříž - s dalšími křížky ukončujícími břevna a ovinutý jemnými pásky. Památkově chráněná.

Pozdně gotická boží muka, součást souboru prací související s produkcí rožmberské kamenické huti. Na kaplici 4 datace - 1508, 1633, 1718 a 1925. Na čtyřbokém podstavci je umístěn osmihranný dřík a na něm kaplice se 4 štítky; na vrcholu železný křížek. Pův. obrázky se nedochovaly, nahrazeny novými.

Historicky velmi cenná pozdně gotická boží muka z počátku 16. století patří do souboru drobných sakrálních staveb v okolí Netolic (Babice, Mahouš, Podeřiště). Jsou dávána do souvislosti s morovou epidemií z roku 1521, byla vztyčena jako prosba za odvrácení nemoci či jako poděkování za záchranu.

Pozdně gotická kamenná sloupková boží muka Piety severozápadně na konci vsi vedle kaple Nejsvětějšího Srdce Páně. Kronika Češnovic uvádí dobu vzniku do let 1480-1500. Doklad drobné sakrální architektury typické pro jihočeský region. Památkově chráněná.

Jediná zachovaná boží muka z tzv. Růžencové cesty. Původně soubor 15 božích muk, v době zápisu do ÚSKP jich zbylo jen 8; nyní pouze tato. Památkově chráněná.

Slovanské hradiště z 8.-9. století. Skládá se z malé akropole a dvou rozlehlejších předhradí, která byla oddělena opevněním (zachovány pozůstatky tří valů). Patřilo k jedenácti nejstarším slovanským sídlištím v jižních Čechách. V raném středověku plnilo funkci mocenského centra širšího okolí.

Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.